     Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn
                    Agronomick fakulta
             stav chovu hospodskch zvat











     Hodnocen vliv nkterch determinujcch faktor
              psobcch na plodnost prasnic



                    Ing. Exnarov Jana



















kolitel: Prof. Ing. Stanislav Buchta, DrSc.








Informace o souasnm stavu rozpracovanosti doktoransk
disertan prce s nzvem



Hodnocen vliv nkterch determinujcch faktor na
plodnost prasnic
---------------------------------------------------------



Cl disertace a metodick postup
--------------------------------

     Clem disertace  je objasnn a  vyhodnocen nkterch
determinujcch   faktor,   kter   ovlivuj  reprodukn
schopnost   prasnic,   s   clem   zven   uitkovosti  a
efektivnosti vroby.
Vsledkem bude zpracovn nvrhu na jejich zlepen.

     Z   vybranch   faktor   ovlivujcch   plodnost   a
reprodukn  schopnost  prasnic  je  budou  hodnoceny   je
mono uvst:
     -  vliv  meziplemenn  hybridn  kombinace na plodnost
        prasnic
     -  vliv ronho obdob - sezonnost
     -  vliv mikroklimatu stjovho prosted
     -  vliv technologie
     -  vliv vivy

     Sledovn a analyzovn faktor psobcch na plodnost
prasnic  je  realizovno  ve  specilnm  podniku na vrobu
selat a jatench prasat PROVEM a. s. Havlkv Brod, farma
Kojetn.

Strun charakteristika podniku:

Akciov spolenost PROVEM Havlkv Brod vznikla 1.6.1992 z
Drustevnho  podniku  Havl.  Brod.   Je  rozmstna  na  3
stediscch s celkovou kapacitou prasat 26000 kus.

Stedisko  Zvidkovice - vkrm prasat 5 700 kus.
Stedisko Borek - vkrm prasat 5 300 kus.

Stedisko Kojetn (zde je realizovno sledovn) m uzaven
obrat stda. Nakupuj  se pouze prasniky v potu  700 - 800
kus za rok. Celkov kapacita je  15 000 kus prasat, z toho
1 100  ks  prasnic,300  ks  prasniek,  2  000  ks  selat do
hmotnosti  7 kg,  4 600  ks prasat  v pedvkrmu v hmotnosti
7 -  35 kg  a 7  000 ks  prasat ve  vkrmu do  hmotnosti 120
- 130 kg. Krmen do roku  1994 bylo u vech kategori such,
vtinou   granulovan.   V   roce   1994   a   1995   dolo
k rekonstrukci  v technologii  krmen ze  suchho na vlhen
a tekut.  V  jalovrn  o   kapacit  1  100  prasnic  byly
instalovny firmou Schauer krmn  automaty s vlhenm sypkm
krmenm v 15 boxech. Cel rekostrukce jalovrny probhala za
provozu.

     Prvn  fze  disertan  prce  je  zamena na analzu
nkterch    vybranch   faktor    ovlivujcch   plodnost
a reprodukn schopnost prasnic sledovan na svm pracoviti
na  stedisku chovu  prasat Kojetn  v letech  1992 a 1995.
Vechny dostupn informace jsou zpracovny programem Monitor
italsk firmy Farmer je slou k zen reprodukci prasnic.

     Ke  sledovn a  vyhodnocen byly  vybrny nsledujc
ukazatele:
     - vliv  meziplemenn hybridn kombinace na plodnost
     - poet zaputnch prasnic a prasniek
     - % pebhlch prasnic a prasniek
     - poet vech narozench selat v 1 vrhu
     - poet mrtv narozench selat v 1 vrhu
     - poet odstavench selat  na 1 vrh

1.  Vliv   meziplemenn  hybridn  kombinace   na  plodnost
prasnic:

Struktura  kanc pouvanch  v pozici  C v  obdob 1992  -
1995:
           poet        potvrzen         %     zastoupen
plemeno    prvnch      bezosti      bezosti  plemene
           inseminac   ve 24 dnech   prasnic   v %
------------------------------------------------------------
VM          7515          6650         88,5      52,02
VMxPN       5684          4968         87,4      39,48
VMxBL       1197          1054         88,1       8,32
------------------------------------------------------------
            14396         12672         88,0

Z ve   uvedenho  vyplv,   e  kanci   v  pozici   C  po
jednotlivch  plemennch  kombinacch  se  v  %  zabezvn
pli neli.

Poet  narozench selat  ve vztahu  k plemenn  pslunosti
kanc pouvanch v pozici C v letech 1992 - 1995:

Plemeno     poet            poet       prmrn
            vech            porod      narozeno
            narozench                   v 1 vrhu
----------------------------------------------------
VM          56324           5689           9,91
VMxPN       29824           2990           9,98
VMxBL        8784            888           9,89
----------------------------------------------------
             94950           9567           9,93


Rovnا  tyto  vsledky  nevyjaduj  jednoznan  vztah mezi
plemennou pslunost kanc v pozici C a plodnost prasnic.

2.  Analza  faktor  ovlivujcch  plodnost  a reprodukn
schopnost  prasnic.  Vsledky  jsou   v  tto  fzi  uvedeny
v prmrnch  hodhotch ve  sledovanch letech  1992 -  1995
a peneseny do grafickho vyjden  - viz ploha, graf .1
- 5.

Grag . 1  - 3: na seku vroby  selat ve sledovanch letech
nedochz k podstatnm rozdlm. Z prmrnch hodnot nejlpe
vidme, e  k nim hodnotm  v potu narozench  selat v 1
vrhu  dochz bhem  zimnho a  letnho obdob,  pi vskytu
nzkch a vysokch teplot. Naopak vy hyn selat se vysky-
tuje pi nstupu jarnho a podzimnho obdob.

Graf . 4 - 5: u hodnot v potu zaputnch oprasnic a pras-
niek a % pebhn dochz k velkm vkyvm. V tto oblasti
se    pln    uplatuje    vliv    ronho    obdob,   tedy
sezonnost.Vznamji zasahuj tento  sek vy letn teploty
ne ni zimn. V letnch  mscch se prasnice patn bou-
kaj, projevuj  se tich je,  nezabezvn, falen be-
zost a nsledn vskyt jalovch  prasnic. To souvis s vyso-
km potem zaputn a vysokm % pebhn v podzimnm obdo-
b. V poslednch dvou letech maj vsledky klesajc tenden-
ci zpsobenou vskytem parvovirozy v 94 roce a rozshlou re-
konstrukc probhajc za provozu v loskm roce.


3.  Souasn s  tmto vyhodnocenm  probh sledovn  vlivu
mikroklimatu stjovho  prosted. Teplota a  relativn vlh-
kost vzduchu je mena na termohydrografu typ 873 firmy Novi
v pzemn atmosfe v zvislosti na ase. Hodnoty se zazna-
menvaj oddlen na paprov  psek s pedtitnm rastrem.
Pstroj je umstn  1 m nad zem, prost  otesm, ve vodo-
rovn poloze, v mst bez prvanu a pmho slunenho ze-
n. Men probh od poloviny roku 1995, co je velmi krt-
k doba pro zskn objektivnch vsledk schopnch k porov-
nn s ostatnmi ukazateli.



Zvr:
      Tmto  ukonuji  krtk  pehled  nkterch zjitnch
daj sv  disertan prce a zrove  jste byli informovni
jakm sledovnm se v souasn dob zabvm.