
M E N D E L O V A   Z E M  D  L S K    A  L E S N I C K 
                    U N I V E R S I T A
 

                    Fakulta agronomick


             stav chovu hospodskch zvat
                  oddlen chovu drbee








           ANALZA HERITABILITY PARAMETR SNKY
            A HMOTNOSTI VAJEC KEPELKY JAPONSK




                      Ing. Ji Hort















kolitel : Doc. Ing. Lubomr K, CSc.



                             Brno 1996


CL PRCE

     Podstata navrhovan prce  spov ve zhodnocen ukaza-
tel reprodukce dialelnho ken  4 lini kepelky japons-
k, stanoven  hodnot efekt psobcch  na projeven repro-
dukn charakteristiky.
     V dal etap prce  pak sledovn snkovch parametr
fililnch generac masnho typu,  lechtnch ve VV Uh-
nves a zskn podklad pro vpoet genetickch parametr.


LITERRN PEHLED

     Japonsk kepelka ( Coturnix  coturnix japonica ) je ve
svtovm zemdlstv chovna pro maso a vejce V mnoha asijs-
kch zemch (Japonsko, Korea, Taiwan, Singapur, Indie, Saud-
sk Arbie)  existuj velkochovy kepelek  ( Panda et  Sing,
1990 ). Komern se vyuv kepelky rovnا v stedomoskch
sttech, Estonsku, Polsku, Maarsku, Rusku, ni poty jsou
chovny v  esk republice, Slovensku a  v ostatnch evrops-
kch zemch ( Baumgartner, 1990; Tikk et Tikk, 1991 ).
     Sugiyama ( 1991 ) charakterizuje chov kepelek v Japon-
sku -  poetn stavy vzrostly  z 1.71 milionu  kepelek v r.
1965 na 8.46 milionu v r.  1984. V roce 1990 inila produkce
vajec vce ne 18 bilion, co je 15 ks v pepotu na obyva-
tele za rok. Z tohoto potu  bylo 65 % realizovno ve vrob-
cch  a 35  % jako  erstv vejce.  Cena 100  ks vajec  byla
v prmru 3.04  $ . Zvltnost  je , e  maso i vejce  jsou
produkovny na  stejn farm, na  rozdl od produkce  jinch
druh drbee typick oddlenm chovem.
     Pro svoji  malou hmotnost, rychl rst  ( porkov vk
je  ji ve  st 5  - 6  tdn )  asnou pohlavn dosplost
a krtk generan interval vhodn  pro selekn pokusy jako
genetick model ( Baumgartner, 1994, Wilson, 1961 ). Vsled-
ky tchto  experiment jsou vyuvny  pedevm v lechtn
hrabav  drbee.  V  rmci  druhu  vznikly linie snkovho
i masnho typu. Rozdly mezi uvedenmi typy jsou dny zejm-
na jejich ivou hmotnost,  podlu prsn a stehen svaloviny
z hmotnosti jaten opracovanho trupu  a snkou. V posled-
nch letech  se roziuje chov kepelky  japonsk nejen jako
modelovho zvete, ale i jako efektivn zdroj produkce kva-
litnho masa a vajec.

Nosn typ kepelky

     V souasn dob je v R chovn nosn typ kepelky o i-
v hmotnosti kohout  105 a 135 g a slepiek  130 a 175 g.
Snka vajec kols v rozpt 280  a 330 kus vajec za rok.
Vzhledem k  iv hmotnosti je  produkce vajen hmoty  rovna
dvacetinsobku iv hmotnosti nosnice a tato produkce je v-
ce ne dvojnsobn v porovnn s produkc vajec u kura.
     Snka vajec v nkterch chovech zan ji v 5. tdnu,
vrchol snky je mezi 12. - 18. tdnem vku, kdy je intenzi-
ta snky  90% i vc.  Zdrav kepelky, chovan  ve vhodnch
podmnkch  maj pomrn  vysokou perzistenci  snky, kter
ani po 50. tdnu vku nekles pod 50 % (Baumgartner, 1990).
     Shitara ( cit. Baumgartner,1990 ) uvd, e snka ke-
pelky  japonsk zan  ve vku  5 -  6 tdn,  potom prudce
stoup, ve  vku 7. tdn je  ji 55 % a  maxima dosahuje ve
12. tdnu.


Masn typ kepelky

     iv hmotnost kepelek masnho typu je tm dvojnsob-
n  ve srovnn  s typem  nosnm. Kohouti  v v dosplosti
200  -  220  g,  hmotnost  slepiek  se  pohybuje  v rozpt
270-300g i vce.  Snka je na rovni 150,  maximln 200 ks
vajec za rok ( Baumgartner, 1990 ).

Vlivy psobc na snku

     Snka je projevem  nosnosti, tj. schopnosti produkovat
vejce. Nosnost, jako fyziologick  vlastnost, je dna ddi-
nm zkladem, ale znan na ni psob vlivy prosted. Sn-
ka je tedy ovlivovna ddinm zkladem, fyziologickm sta-
vem organismu a faktory  lennmi na mikroklima, zpsob us-
tjen, oetovn a vivu. Oba pojmy, genotyp a prosted,
je nutn chpat v nejirm slova smyslu, protoe poet sne-
sench vajec zvis na mnoha dlch vlastnostech s vlastn-
mi determinujcmi slokami ( Lazar, 1990 ).
     Produkce vajec pat mezi znaky reprodukce a jako tako-
v se  proto vyznauje nzkou  ddivost, kter se  pohybuje
kolem h2= 0,30. Marks et  Kinney ( 1964 ) uvdj koeficient
ddivosti potu vajec u dvou generac kepelky 0.38 a 0.40.
 Sitman  et  al.(1966)  stanovil  koeficienty  ddivosti pro
obdob :
           potek snky - 12 tden vku      0.20
           potek snky - 16 tden vku      0.36
           12 - 16 tden                       0.09
     Podle Gerkena et al. je pro snku v 12 - 23 tdnu vku
h2= 0.17 - 0.26.
     Jak  uvdj Kne  et al.  (1966), polygenn charakter
ddin  determinace  a  zvislosti  na prosted nedovoluj
u tto  vlasnosti jednoduchou  genetickou orientaci,  bاnou
u kvalitativnch znak.
     O snce  rozhoduje i fyziologick  stav nosnice, kter
zahrnuje zejmna : pohlavn dosplost
                   intenzitu snky
                   perzistenci snky
                   pestvky ve snce
                   zdravotn stav nosnice
     Obecn  lze pohlavn  dosplost drbee charakterizovat
jako souhrn vvojovch, fyziologickch a morfologickch zmn
v organismu, kter  umouj rozmnoovn. Vk  pi dosaen
pohlavn  dosplosti  vykazuje  nzkou  a  stedn ddivost
( h2= 0,12 - 0,45, Kuciel et al.,1988 ). Na nzk koeficient
heritability poukazuj Kne et al.  ( 1978 ), kte uvdj
hodnotu h2= 0,15, poznamenvaj vak, e pi zkrcenm rei-
mu svtelnho dne byl zjitn  h2= 0,50. Rovnا se projevuje
matroklinn ddinost  tohoto znaku. Marks et  Kinney ( 1964
) udvaj heritabilitu vku pohlavn  dosplosti 0.36 a Ger-
ken et Petersen ( 1992 ) 0.20 - 0.53.
     Zkladnm  dkazem  vlivu  ddin  sloky na intenzitu
snky jsou opakujc se rozdly mezi rodinami i mezi vt-
mi genetickmi celky, chovanmi  ve stejnm prosted. Ddi-
vost tto  vlastnosti je nzk,  vyjmen i stedn  (h2=0,
15-0,45). Ddivost perzistence snky je takt nzk a pot-
vrzuje pevldajc vliv prosted (h2= 0,05-0,12, Kuciel et
al., 1988 ).
     Vznamnou  pinou pestvek  ve snce  je pelichn.
Vlivem domestikace bylo  obdob snky postupn prodluovno
a v souasnosti  asto pekrv pirozen  obdob pelichn.
Pelichn nemus vdy vyvolat pln zastaven snky, zle
na intenzit  a obdob pelichn. Je  skutenost, e k sou-
asnmu pelichn a snce  dochz jen tehdy, jestlie nos-
nice zvyuje, nebo alespo  udruje svoji hmotnost ( Nesheim
et al., 1979 ).
     V zpornm  vztahu k intenzit snky  je iv hmotnost
nosnic Z vsledk selekce na zvyovn hmotnosti tla vypl-
v, e se zvenm hmotnosti tla  a to u vech druh drbe-
e,  vetn japonskch  kepelek, dochz  ke snen  potu
sneench  vajec (  r =  - 0,50  ). Genetick  korelace mezi
hmotnost tla a hmotnost vajec je  kladn r = 0,20 - 0,50.
Na hmotnost  vajec m stejn vliv  genetick informace matky
a otce a podle nkterch autor na zklad geneticko - mate-
matickch analz m pevldajc  vliv otec, kdy patroklinn
tendence v hmotnosti vajec  souvis s patroklinnm vlivem na
hmotnost tla ( Kne in: Nov et al., 1981 ).


Hodnoty nkterch genetickch korelac produkce vajec slepic
( Kuciel et al., 1988 )
Ŀ
hmotnost tla x hmotnost vajec            0,20 a  0,50  
                                                         
hmotnost tla x intenzita snky              - 0.50     
                                                         
hmotnost tla x produkce vajen hmoty          0,15     
                                                         
poet vajec x hmotnost vajec                  - 0,02     
                                                         
pohlavn dosplost x produkce vajec     - 0,20 a - 0,40 
                                                         
intenzita snky x celoron produkce           0,70     
                                                         
pohlavn dosplost x hmotnost vajec       0,20 a  0,50  


Minvielle  ( 1990  ) uvd  tyto hodnoty  korelanch koefi-
cient pro slepice :
Ŀ
poet vajec x hmotnost vajec          - 0,25 a - 0,50 
                                                       
poet vajec x hmotnost tla           - 0,20 a - 0,60 
                                                       
poet vajec x konverse krmiva           0,50 a   1,00 
                                                       
poet vajec (potek) x                                
              x  poet vajec (konec)       0 a - 0,10 
                                                       
hmotnost vajec x hmotnost tla          0,20 a   0,60 
                                                       
hmotnost vajec x % lhnut            - 0,20 a - 0,40 


Hodnoty koeficient ddivosti (h2) pro nkter znaky kepel-
ky japonsk ( iler a Fiedler, 1978 )

Ŀ
                                                  
hmotnost tla v 8. tdnu st          0,63      
                                                  
hmotnost tla v 44. tdnu st         0,61      
                                                  
poet vajec                             0,39      
                                                  
vk pi dosaen pohlavn dosplosti    0,38      
                                                  
intenzita snky                        0,46      
                                                  
hmotnost vajec                          0,07      
                                                  


     Kontrola snky zvis na zpsobu chovu z hlediska ple-
mensk prce. Provd se  individuln nebo skupinov. Pro
zkrcen generanho intervalu je vznamn zkrcen kontrola
snky. Mezi zkrcenou a celoron  snkou u slepic je uv-
dn vysok  korelan koeficient (r= 0,60  - 0,75, paek et
al.,1980).

Tvar a velikost vejce, barva skopky
     Hmotnost vajec je  ukazatelem znan variabilnm. Baum-
gartner et  al.( 1993 )  udv heritabilitu hmotnosti  vajec
h2= 0.35. Krom meziliniovch rozdl je hmotnost ovlivov-
na adou dalch  faktor, z nich na prvnm  mst je teba
uvst hmotnost tla  nosnice. Podle Knete et al.  ( 1968 )
je vztah  iv hmotnosti a  hmotnosti vajec dn  fenotypovou
korelac  0,4 -  0,7 a  genetickou korelac  0,2 - 0,3. Mezi
pohlavn dosplost a hmotnost  vajec udv korelan vztah
rG= 0,2 - 0,5.
     Velmi komplikovan je podle  autor i vztah mezi inten-
zitou snky  a hmotnost vajec.  Hodnoty genetick korelace
se pohybuj  podle jednotlivch autor  v rozmez 0,70  - 0,
75. Prokzalo se vak, e  selekce na hmotnost vajec sniuj
snku mn ne vbr na hmotnost tla.
     Hmotnost vejce se v  prbhu snkovho cyklu v prvnch
3 mscch snky prudce zvyuje a  ke konci snky se nepa-
trn sniuje ( Peter et al., 1986 ).
     Se  zvyujcm  se  vkem  nosnice  dochz k zvyovn
hmotnosti vejce a tak ke  zmn tvaru vejce, jeho prodluo-
vn. Typicky vejit tvar  je charakterizovn indexem tvaru
v rozmez 1,3 - 1,4 resp. 73-74 %. Heritabilita indexu tvaru
vajec je nzk ( h2=0,11 - 0,19, Lazar, 1990 ).
     Barva vajec kepelky japonsk je  velmi pestr a je in-
dividuln. Barvivo  se deponuje v  poslednch pti hodinch
pobytu v  dloze. Woodard et  al. ( 1973  ) uvd, e  barva
skopky zvis na dob od  ovulace do snesen vejce, 21 ho-
din po ovulaci jsou vejce  zbarvena ble, po delm ase po-
bytu v  dloze se vejce intensivn  zbarv. Obecn plat, e
sytost vybarven  skopky se v  prbhu snky mn.  Bhem
velmi intensivn produkce vajec  vechny barvy blednou. Nej-
sytj zbarven maj proto vejce  z potku a konce snko-
vho obdob  a tot je mono  ci i o vejcch,  kter jsou
snena po del pestvce  jako prvn. lechtitelsky je d-
leit, e intensita zbarven  skopky m vysokou ddivost.
Dosud  zjitn  hodnoty  koeficient  ddivosti se pohybuj
v mezch 0,60 - 0,80 ( iler a Fiedler, 1978 ).

MATERIL A METODIKA
     Pro  nov vznikajc  chov japonskch  kepelek ve VV
Uhnves byla  v noru 1994  nakoupena nsadov vejce  ty
lini. Linie 1 a 2 pochzej  z MZLU v Brn. Hmotnost v dos-
plosti u rodi pouitch v dialelnm ken byla nsledu-
jc: v linii  1 slepice vily 210g, kohouti  175g, v linii
2 180g resp. 150g. Linie 3 a 4 pochzej z olomouckho chovu
MUDr. Tenory.  Hmotnost slepic linie 3  doshla v dosplosti
265g, kohout 215g, v linii 4  280g resp. 220g. Ve dvou lh-
nutch bylo zskno chovn hejno. Z nho byli vybrni rodie
dialelnho   ken   i   rodie   dal  chovn  populace.
Porovnme-li mezi sebou daje o vchozch linich, tj. hmot-
nost rodi pouitch pro dialeln ken a hmotnost vcho-
zch lini  v populacch chovanch  ve VV zjistme,  e se
rozliuj  pouze  o  10  g.  Sestaven  kmen bylo provedeno
v 10. tdnu vku rodi. Pomr pohlav byl 3 slepice : 2 ko-
houtm. Sbr nsadovch vajec byl zahjen za dva tdny a tr-
val  10 dn.  Lhnut probhlo  30.6. a  1.7.1994. Prmrn
lhnivost byla 73  %, nejni pak u linie  1, zavinn vak
pracovn  chybou pi  dolihovn. Kuata  byla odchovna  do
11.  dne v  plastikovch akvrich  na krysy  oddlen podle
kombinace.  Teplota pod  zdrojem se  sniovala z potench
35oC  na 30oC  na konci  2. tdne.  Rozdln poty a hustota
osazen nijak neovlivnily rst. Po oznaen kdeln znakou
byla vechna kuata pemstna  na rotovou podlahovou tech-
nologii. Zde byla plocha na jedince  120 cm2. Ve vku 45 dn
( zatek snky  ) byly slepice umstny  v klecch, kde se
zaala sledovat snka. Kohouti zstali  na rotech a do 70
dn. Pak byli rovnا pesunuti  do klec, kde setrvali 1 m-
sc a po sbru nsadovch vajec byli z klec odstranni.
     Chov nosnic ve VV Uhnves probh v klecov techno-
logii STS  Hostivice ( 5-ti  etov baterie s  60. klckami
). V  kleci bylo umstno  4 a 7  nosnic. V kad  kleci je
kepelkm umonn pstup ke dvma kapkovm napajekm. Sbr
vajec je  run, stejn jako zakldn  krmiva. Byl pouvn
adlibitn zpsob krmen kompletn  krmnou sms vyrbnou na
zakzku.  V prvn  fzi odchovu  byla kuatm  podvna sms
v podob drcench  granul v dal  fzi odcovu a  ve snce
jako granule  o prmru 2 mm.  Od narozen do 3.  tdne vku
byla zkrmovna startrov sms  ( 26% hrubho proteinu, 11,7
MJ ME/kg ) v obdob 4.- 5. tdne sms s 22% hrubho proteinu
a 11,7 MJ ME/kg, a od 6.  tdne vku sms pro nosnice ( 19,
5% NL a 11,7 MJ ME/kg ) a do konce pokusu.
     V  odchovu byl  pouit nepetrit  svteln reim.  Po
pemstn do  klec byl uplatnn  pirozen svteln reim.
Teplota ve  snkov hale byla udrovna  v rozmez 18-20oC.
Trus byl odstraovn v intervalu 1x za 2 dny.
     Experimentln st pokusu zaala 13.8.1994. Snka by-
la sledovna  od 45.- 300. dne  vku kepelek ( 38  tdn ).
Pokus  byl z  provoznch  dvod  ukonen 6.5.1995.  Po dobu
snkovho obdob byly sledovny tyto ukazatele:
     iv hmotnost v 35. 42. a 225. dni
     prmrn snka v ks na nosnici
     spoteba krmiva
     hmotnost vajec v gramech
     kvantitativn ukazatele vajec ( ka a dlka vajec )
     barva skopky
     hyn + brakovn

     Hmotnost vajec se zjiovala  venm vech vajec v 1.,
2., 3., 4., 6., 11., 24.,  29. a 31. snkovm tdnu. U ka-
dho venho vejce bylo rovnا subjektivn stanoveno zabar-
ven skopky. Ve 24., 29. a  31. tdnu byly s hmotnost va-
jec zjiovny i dlkov a kov rozmry vech vajec.
     Spoteba krmiva na nosnici a den a konverse krmiva byly
stanoveny v  31. a 32.  tdnu, kdy dolo  rovnا ke zjitn
iv hmotnosti kepelek.
     Zskan data  jsou statisticky zpracovvna  v programu
SAS (  SAS Institute, 1988 ).  Metodou analzy variance jsou
vypoteny zkladn statistick charakteristiky ( aritmetick
prmr, smrodatn odchylka, stedn chyba prmru, varian
koeficient).
     Hodnoty prmr  a smrodatnch odchylek  jsou dosazeny
do  matice pro  vpoet efektu  linie, maternlnho  efektu,
celkov heteroze a  heteroze liniov, specifickho kombina-
nho efektu a efektu rekombinanho.
     Ukazatele snky ve 3.- 4. tdnu byly ovlivnny provoz-
n zvadou a z tohoto dvodu nejsou zahrnuty do statistick-
ho zpracovn.
     Ve druh  fzi pokusu, do kter  byly zaazeny fililn
generace vchozch masnch lini,  a kter stle probh, se
sleduje pohlavn dosplost, snka  vajec a jejich hmotnost.
Zde je zkrcena doba ve snce na 3 msce z dvod zrychle-
n lechtitelsk prce pi  tvorb hybrida masnho typu ke-
pelky japonsk.
     Zskan data budou statisticky  zpracovna jako v prvn
sti a vyuij se rovnا k analze heritability sledovanch
parametr snky.

SEZNAM POUIT LITERATURY
BAUMGARTNER, J.: Prepelica  japonsk ako laboratorn zviera.
     Veda, Bratislava, 1990, 90 s.
BAUMGARTNER, J.; SIMEONOV, J.;  KONEKOV, Z.: Genetic dif-
     ferences of yolk cholesterol  in Japanese quail. Report
     of Poutry Researche Institute  Ivanka pri Dunaji, 1993,
     87 s.
BAUMGARTNER, J.: Japanese quail production, breeding and ge-
     netics. World`s  Poultry Science Journal,  50, 1994, s.
     227 - 234
GERKEN, M.; PETERSEN, J.:  Heritabilities for behavioral and
     production  traits in  Japanese quail  ( C.c.japonica )
     bidirectionly selected for  dustbathing activity. Poul-
     try Science, 1992, 71, s. 779 - 788
WOODARD,A.I.:  Japanese quail  husbandry in  the laboratory(
     Coturnix coturnix japonica ).  Department of Avian Sci-
     ences, University of California, Davis 1973, s.1 - 22
PETER, V. et al.: Chov hydiny. Prroda, Bratislava, 1986, s.
     38-49
LAZAR, V.: Chov drbee. Brno, 1990, s. 47 - 58
KUCIEL,  J., DVOK,  J.: Genetika  hospodskch zvat II.
     Brno, 1988, s. 173 - 175
NOV, J., GAVALIER,  M., KBEK, A.,  JAMRIKA, M.: Genetick
     aspekty intenzifikcie ivonej vroby. Prroda, Bra-
     tislava, 1981, s. 206 - 209
ILER, R., FIEDLER,  J.: ABC genetiky  drobnch zvat. SZN,
     Praha, 1978, s. 272
KN֦E, B. et al.: Genetika zvat.  SZN, Praha, 1978, s. 363
     - 376
MARKS, H.L.; KINNEY, T.B.: Estimates of some genetic parame-
     ters in  Coturnix Quail. Poultry Science,  1964, 43, s.
     1338
MINVIELLE, F.:  Principes d`amelioration gntique  des ani-
     maux domestique. INRA, Paris, 1990, s. 66
PANDA, B.;  SINGH, R.P.:  Developments in  processing quail.
     World`s Poultry Science Journal, 1990, 46, s. 219 - 234
SAS  Institute, 1988: SAS User`s Guide: (SAS Institute Inc.)
     Cary, NC
SITTMAN, K.; ABLANALP,H.; FRASER,R.A.: Inbreeding depression
     in Japanese quail. Genetics , 1966, 54, s. 371 - 379
SUGIYAMA,  M.: Economic  study of  Japanese quail  industry.
     World Quail Conference, Tartu - Tallin, s. 9 - 18
TIKK, V.;  TIKK, H.:  The quail  industry in  Estonia. World
     Quail Conference, Tartu - Tallin, s. 23 - 26
WILSON,  W.O.;  ABBOTT,  U.K.;  ABLANALP,  A.: Evaluation of
     coturnix  (  Japanese  Quail  )  as  pilot  animal  for
     poultry. Poultry Science, 1961, 40, s. 651 - 657