
  Mendelova   zemdlsk  a  lesnick   univerzita  v  Brn
                  Agronomick    fakulta
           stav  chovu  hospodskch   zvat













   Produkce blkovin v mlce krav ernostrakatho skotu
               v podmnkch esk republiky



                ing. Jarmila Jahodov















kolitel :  Prof.Ing.  Ji ilavsk , DrSc.


Cl  prce

   Nutrin hodnota mlka je  dna obsahem jeho sloek, bl-
kovin,  tuku a  laktzy. V  souasn dob  je nejvt draz
kladen na obsah blkovin, jednak pro jejich vysokou nutrin
hodnotu, a  tak pro vliv  na vtاnost a  prbh zpracovn
mlka. Z hlediska chovatelskho je dleit celkov mnostv
vyprodukovanch blkovin, kter bude zohlednno pi zpenاo-
vn mlka. Z hlediska  lechtitelskho je teba zamit po-
zornost i na  % obsah blkovin v mlce.  Clem tto prce je
posoudit souasn stav produkce blkovin  v mlce krav v po-
pulaci  ernostrakatho skotu  v podmnkch  esk republiky
a vyhodnotit vlivy psobc na produkci blkovin.

Pehled  literatury

   V poslednch letech vzrostl vznam obsahu blkovin v ml-
ce. Plemenn hodnota pro  obsah a celkovou produkci blkovin
jsou dleitmi  kriteriemi pro selekci.  V seleknch inde-
xech je  tmto ukazatelm pikldna  vt vha ne  obsahu
a produkci tuku ( NOVOTN, 1994 ). JOHANSSON ( cit. GRAVERT,
1987 ) rozdlil piny zpsobujc kolsn obsahu blkovin
do 4 skupin :

1. Doasn kolsn v prbhu dne nebo ze dne na den
   GRAVERT ( 1987 ) uvd, e  na rozdl od obsahu tuku nen
obsah blkovin  v rannm a v؟ernm  ndoji prokazateln ov-
livovn rozdlnmi intervaly mezi dojenm.

2.  Kolsn  zpsoben  zmnami  v  krmen, teplot ovzdu
a zdrav  krav
     KAUFMANN ( 1987 ) upozoruje,  e pokud je obsah blko-
vin v mlce men jako obsah hrubch blkovin, je teba brt
v vahu i zmnu obsahu mooviny. HANU ( 1995 ) zkoumal vliv
rznch metod analzy blkovin v mlce na pesnost posouzen
seznnch zmn v obsahu  blkovin. Vliv krmn dvky sledoval
BARTSH et.al. ( cit. KAUFMANN, 1987). Zjistil, e vy dv-
ky energie v krmivu vrazn  zvyuj obsah blkovin v mlce.
Tak GORDON ( cit.KAUFMANN, 1987 ) zdraznil dleitost dos-
tatku  energie v  krmn dvce  vzhledem k  produkci a obsahu
blkovin v  mlce. KAUFMANN ( cit.KAUFMANN,  1987 ) a THOMAS
( cit. KAUFMANN, 1987 ) zjistili,  e blkoviny dodan v kr-
mivu nad normovanou spotebu ovlivuj obsah blkovin v ml-
ce velmi mlo.

3. Kolsn zvisl na fzi laktace a vku krvy
   Podle KAUFMANNA ( 1987 ) je v prvnch hodinch a dnech po
otelen obsah blkovin v mlce krav nejvy dky ptomnos-
ti  imunoglobulin.  Bhem  laktace  se  obsah blkovin mn
v zvislosti na  vi produkce mlka. Obsah  blkovin a pro-
dukce  mlka  jsou  v  negativn  korelaci. KADLEK et.al.(
1992 ) zjistili, e produkce blkovin se zvyovala s poadm
laktace u holtnskho skotu a do 4. laktace.

4.  Ddin  rozdly  mezi  plemeny  a  mezi zvaty v rmci
    plemene

   Vliv plemene na obsah blkovin prokzali ve svm sledov-
n SUCHNEK a GAJDEK ( 1991  ). ROSOCHOVICZ a KLIKS ( 1995
) sledovali na domc populaci ernostrakatho skotu v Pols-
ku vliv podlu holtnskho plemene v genotypu krav na obsah
blkovin. Nejvt  obsah blkovin byl zjitn  v mlce krav
s 26 - 50 % podlem holtnskho plemene v genotypu. CHRENEK
et.  al.   (  1995  )   sledovali  vztah  rznch   genotyp
kappa-kaseinu  k  zkladnm  ukazatelm  mln uitkovosti.
Nejni obsah blkovin byl zaznamenm u genotypu BB. Z vs-
ledk sledovn EENENNAAMA a MENDRANA ( 1991 ) naopak vypl-
v, e procentick obsah  blkovin v mlce holtnskch krav
je nejvy u genotyp BB.

Dal vlivy
   FOLTYS  et.al. (  1995 )  sledovali vliv  obdob na obsah
blkovin v baznovm vzorku.  Zjistili, e obsah blkovin se
snioval od nora do kvtna, kdy se zaal zvyovat a vrcholu
doshl v srpnu. GAJDEK ( 1993  ) zjistil, e v jarnch m-
scch dochzelo  k poklesu obsahu  istch blkovin, a  po
pechodu na letnch krmnou dvku dolo k nepatrnmu zven.
Vliv ronho obdob sledoval GAJDEK  ( 1991 ) v dal pr-
ci, kde konstatoval, e v  ervnu byl nejni obsah istch
blkovin.  Seznnm kolsnm  baznovho mlka  se zabvali
tak HANU et.al. ( 1994 ).


Materil   a   metodika

Prce je rozdlena do dvou st :

1.  st -  Produkce  bkovin  v mlce  krav ernostrakatho
            skotu  v esk  republice.
     V tto sti prce  bude proveden rozbor mln uitko-
vosti krav zapojench do  kontroly uitkovosti v letech 1992
- 1994.   Podkladem  budou   vsledky  kontroly  uitkovosti
z tchto let, zskan z plemenenskho podniku v Praze. Bu-
dou sledovny tyto ukazatele : podl ernostrakatho plemene
v genotypu, otec krvy, chov,  vrobn oblast, poad lakta-
ce, rok, datum otelen,  dlka service periody, dlka lakta-
ce, produkce mlka, obsah a  produkce tuku. Do sledovn bu-
dou vybrny  vechny krvy ernostrakatho  plemene s dlkou
laktace 251  - 305 dn.  Ve spoluprci s  stavem statistiky
a biometriky MZLU Brno a VV v Uhnvsi bude navren vhod-
n  statistick model  pro vyhodnocen  vlivu ve uvedench
ukazatel na produkci a obsah blkovin v mlce.

2.st  -  Produkce  blkovin  v  mlce  krav  v  chovu  ZP
           v abicch

   V tto  sti prce budou  vyhodnoceny vlivy psobc  na
produkci  a obsah  blkovin v  mlce krav  chovanch ve  ZP
v abicch. Ve ZP je chovno 285 krav ernostrakatho sko-
tu. V chovu bylo  pouito technologie volnho ustjen. Sys-
tm krmen je zaloen na  zkrmovn letn a zimn krmn dv-
ky. Objemn krmivo je  zakldno pomoc nadlabovch doprav-
nk, jadrn  krmivo je zkrmovno  v krmnch boxech.  Dojen
probh v autotandemov dojrn s potem mst 2 x 5. Produk-
ce blkovin bude sledovna  a) v kontrole uitkovosti prov-
dn plemenskm podnikem b) ve vlastnm experimentu

ad a) Produkce blkovin sledovan na zklad KU

   U vech krav v chovu  bude sledovn obsah a produkce bl-
kovin z vsledk kontroly  uitkovosti. Dle budou sledovny
tyto faktory : velikost ndoje, dlka service periody, dlka
mezidob, stadium laktace, poad laktace, produkce mlka za
laktaci, datum otelen, vk pi prvnm otelen, pvod krvy,
podl  ernostrakatho plemene  v genotypu,  datum proveden
kontroly uitkovosti. K  vyhodnocen vlivu jednotlivch uka-
zatel na produkci blkovin bude pouito vhodnho statistic-
kho modelu,  kter bude navren  ve spoluprci s  odbornky
( viz ve ).

ad b) Produkce blkovin sledovan ve vlastnm experimentu
   V chovu bude vybrno 20 krav, kter budou v dob zahjen
pokusu 30 - 150 dn  po otelen. Experiment bude probhat po
dobu jednoho roku. V rmci  roku budou vybrna tyi tdenn
kontroln obdob.  Krmn dvka v  kontrolnm tdnu bude  ty-
pick pro dan ron obdob - zimn, letn a pechodn krmn
dvky. V prbhu kontrolnho tdne budou kad den odebrny
individuln  vzorky  mlka  z  rannho  a veernho ndoje.
U poloviny  z  vybranch  krav  budou  jednorzov  odebrny
z jednoho ndoje 3 vzorky v prbhu dojen ( na zatku, up-
rosted a na konci ) za elem sledovn zmny obsahu blko-
vin v  prbhu dojen. Dle budou  sledovny tyto ukazatele:
velikost ndoje, dlka service periody, stadium laktace, po-
ad laktace, datum otelen, genotypy mlnch blkovin, p-
vod krvy,  podl genotypu ernostrakatho  skotu, zdravotn
stav krvy, den a datum  odbru vzork, krmn dvka, mikrok-
limatick podmnky, venkovn teplota, pravidelnost provdn
operac  spojench s  krmenm, oetovnm  a dojenm, zmny
technologie  krmen, dojen  a ustjen,  metabolick profil
krav.  Vliv ukazatel  bude vyhodnocen  vhodnm statistickm
modelem. Pozornost  bude vnovna pedevm  obsahu blkovin
v prbhu roku,  kontrolnho tdne ,  bhem dne a  v prbhu
dojen. V  ppad nutnosti bude  metodika doplnna o  dal
sledovn.








Seznam  literatury

EENENAAM, A.  - MEDRANO, J.F. :  Milk protein polymorphism in
     California Dairy Cattle. Dairy Sci. 74, 1991, s. 1730 -
     1742
FOLTYS, V.  - PAMOV, J. -  CHOBOTOV, E. - ZTOPKOV,  V. :
     Influence  of season  on  composition  of bulk  milk in
     relation to  its technological processing.  EAAP, 1995,
     Praha, R
GAJDEK, S.  : Seznn zmny  duskatch ltek a  vlastnost
     kravskho mlka. ivo. Vr.38, 1993, .8, s.745 - 752
GRAVERT, H.O. : Breeding of  dairy cattle. In : GRAVERT, H.O.
     (editor), World Animal Science, C, 3, 1987 Amsterodam
HANU,  O. -  FICHAR, J.  -  JEDELSK,  R. -  BERANOV, A.  :
     Kjeldahlova metoda  a jej referenn  role pi rutinn
     analze duskatch frakc a  blkovin v kravskm mlce.
     Mliekrstvo 26, 1995, .4, s.28-31
HANU, O.  - FICHAR, J.  - KOPECK, J.  : Vliv druhu  analzy
     mlka  na pesnost  posouzen seznnch  variac obsahu
     blkovin. Mliekrstvo 26, 1995, .4, s. 31 - 33
HANU, O. - FICHAR, J. -  KOPECK, J. - GABRIEL, B. : Analzy
     duskatch frakc, resp. blkovin  v mlce krav rznmi
     metodami -  teorie a praxe. Mliekarstvo  26, 1995, .4,
     s. 26 - 28
HANU,  O.  -  MALINA,  F.  -  KOPECK,  J.  - JEDELSK, R. -
     BERANOV,  A.  :  Seznn  kolsn  sloen baznovho
     mlka. Mliekarstvo 25, 1994, .3, s. 36 - 37
CHRENEK,  P. -  VA֬EK,D. -  BAUEROV, M.  - GAJARSK,  T. :
     Charakteristika  mliekovej  uitkovosti  holteinsko  -
     frzskho  plemena  vo  vzahu  ku  kappa - kazenovmu
     genotypu. EAAP, 1995, Praha, R
KADLEK,  O. -  PENICA, J.  - BRZUSKY,  P. -  CANDRK, J. :
     Obsah  a   produkcia  bielkovin  mlieka   krv  rznych
     plemien. ivo. Vr.37, 1992, .4 , s. 341 - 349
KAUFMANN, W.  - HAGEMEISTER, H.  : Composition of  milk. In :
     GRAVERT,  H.O.  (editor),  World  Animal  Science, C,3,
     1987, Amsterodam
NOVOTN, V.  : Orientace v  ebcch holtnskch plemenk
     rznch zem. N chov, 1994, .4, s. 8 - 10
ROSOCHOWICZ,  L.  -  KLIKS,  R.  :  Charakteristics  of dairy
     production and  correlations between yield  of milk and
     contents  of  its  components  in  Wielkopolska region.
     EAAP, 1995, Praha, R
SUCHNEK, B.  - GAJDEK, S.  : Sloen mlka  plemen skotu v
     SFR. iv. Vr.,36, 1991 ( 4 ) : 289 - 296