     Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn
                    Agronomick fakulta











       Ohroovn rybch obsdek vodnmi kvty sinic



                     Ing. Radovan Kopp




















kolitel: RNDr. Hetea, CSc.



CL :
      Hlavn npln  prce bude sledovat rozvoj  a vliv vod-
nch kvt (dle jen VK)  v ndrch a rybncch Moravy. Bu-
dou zjiovny piny vzniku a  rozvoje VK , jejich vliv na
biocenzu  ndre a  pedevm vliv  na ryb  obsdky. Clem
prce bude  zjistit vztah mezi  VK a ryb  obsdkou, zpsoby
jak VK ovlivuje ivot ndre. Jednotliv zjitn organizmy
budou determinovny, bude stanovena jejich poetnost. V p-
padech, kdy bude ohroena  ryb obsdka, budou navreny pos-
tupy na omezen jejich vskytu.

LITERRN PEHLED :
      V poslednch piblin ticeti letech v souladu s pos-
tupujc  eutrofizac  se  zvyuje  mnostv  vodnch  ploch
s nadmrnm vskytem mikroskopickch  organism. Piny ma-
sovho rozvoje nkterch  druh fytoplanktonu, hlavn sinic,
vedoucch a ke vzniku VK jsou vcelku dostaten popsny. Je
to v prv ad dostaten mnostv biogen, pedevm fosfo-
ru. Jako druh dleit faktor vystupuje vy teplota vody.
Masov rozvoj sinic  VK nastv u Anabaena flos  - aquae pi
dosaen teploty  vody 15 - 20  (C, u Microcystis aeruginosa
a Aphanizomenon flos - aquae pi 20  - 27 (C. Z dalch fak-
tor podmiujcch vznik VK  sinic vystupuj do poped zej-
mna zdroje uhlku. ada autor se pikln k nzoru, e si-
nice zskvaj potebn uhlk pedevm z bikarbont . ada
prac rovnا uvd zajmav fakt, e v prvnch fzch vvoje
koloni vyaduj sinice anaerobn  prosted. Vznik VK sinic
ovlivuje i pH vody, nebo sinice jsou zeteln alkalibiont-
nmi  organizmy. Negativn  inek m  pohyb vody, zpomalen
poh ybu a zdren vody  vytv pzniv podmnky pro rozvoj
VK. V  podmnkch na republiky tvo  VK pevn zstupci
rod Aphanizomenon, Anabaena a Microcystis. ( KULMATYCKI 54,
BRAGINSKIJ 65,  FOTT 67, TOPAEVSKIJ 68,  HINDK 78, KUB֬EK
82, KOMRKOV 83, HETEA 84, KALINA 94 )
      Nadmrn rozvoj  fytoplanktonu v rybncch  v dsledku
siln eutrofizace se obvykle  projev v rozkolsn chemismu
vody. Pi zmnoen  sinic a na hodnoty statisc  bunk v 1
ml, dochz pi silnm osvtlen k intenzivn fotosyntetick
asimilaci,  co  je  doprovzeno  pesycovnm vody kyslkem
v odpolednch hodinch, zatmco v noci  a k rnu me inten-
zivn  dchn fytoplanktonu  vst k  nebezpenm kyslkovm
deficitm zpsobujcch i  hyny ryb. Intenzivn fotosyntza
sinic vede k oderpn volnho CO2, rozkladu hydrogenuhlii-
tan i normlnch uhliitan  a na hydroxid vpenat. Vds-
ledku tohoto procesu stoup pH  i pes 10 a zan ohroovat
zdrav i ivot ryb jak  pmm poleptnm aber, tak otravou
pavkem uvolujcm se z amonnch sol, kter se za vysokho
pH rozkldaj. (BRAGINSKIJ 65,  FOTT 67, TOPAEVSKIJ 68, SI-
RENKO 72, SEYMOUR 80, HETEA 84)
      hyny ryb obsdky mohou nastat i v dsledku nedostat-
ku vitamnu B1. Tento stav zpsobuj organick ltky vyluo-
van do vody sinicemi. Avitaminzou  mohou trpt i ryby, je-
jich podstatnou slokou potravy jsou sinice. Siln nebezpe-
 ryb obsdce hroz pi nhlm odeznn vegetace VK, nebo
tato  obrovsk  biomasa  se  rychle  rozkld,  spotebovv
vechen dostupn kyslk a  uvoluje toxiny. V poslednch le-
tech se ada autor  zabv pedevm nepznivmi inky na
ryby, zkoumaj se patologick zmny ke kterm dochz vlivem
jejich  psoben. Vzkumy  prokzaly u  sinic tvorbu  hepato
a neurotoxin, ale neprokzala se schopnost sinic uvolnit je
z vnitnho prosted buky. Toxiny  se uvoln a po odume-
n, pi  rozkladu sinic.( HETEA 62,  JACKIM 68, TOPAEVSKIJ
68, TOLSTOPJATOVA 69, KOMARKOVSKIJ 70, APOSTOLOV 75, SIRENKO
76, BIRGER 77, BOYD 78, RANIAN 81, KIRPENKO 86 )
      Monosti  jak  omezit  masov  rozvoj  as  je popsno
nkolik,vsledek vak zvis na cel ad faktor. Nejlepm
zpsobem je prevence - zabrnn pstupu biogen do ndre,
itn odpadnch  vod, omezen hnojen.  V potenm stavu
rozvoje VK lze aplikovat  algicidn ppravky, nejastji na
bzi mdi  (modr skalice), prepart  CA 350. Byly  zkoueny
i jin  ltky :  Momron, Clarosan,  Gramoxone S, manganistan
draseln, ethylalkohol, nkter  antibiotika. Nevhodou vt-
iny tchto ltek je nebezpe kumulace rezidu, nebo jejich
toxicita  vi vodnm  organizmm. V  bvalm SSSR  zkoueli
likvidovat VK aerac, mechanickm sbrem, ale vzhledem k vy-
naloenm nkladm se tyto  zpsoby jev mlo inn. Nadj-
nm zpsobem likvidace sinic se jev pouit cyanofg - or-
ganizm napadajcch  sinice. K vtmu  praktickmu pouit
je vak  daleko a byla pozorovna  ne pli velk specifi-
nost  tchto vir  na sv  hostitele a  nebyla vylouena ani
monost napaden  lidskho organizmu. (ANTONIU  64, FOTT 67,
TOPAEVSKIJ 68, ONDERIKOV 74, KUB֬EK 82, HETEA 84 )
      Speciln otzkou se jev nasazen ryb ivcch se fy-
toplanktonem.  Vzkumy  ukazuj,  e  vliv  bloravch  ryb
( hlavn tolstolobik ) na  VK nen jednoznan. V nkterch
ppadech  prokazateln  omezili  VK  sinic  (ndr Skalka),
v nkterch  jinch  ndrch  dn  vsledek nepozorujeme.
V posledn dob se obvuj prce o nedokonalm trven sinic
tolstolobiky a  jejich spe opanm vlivu  na VK, pedevm
v mlkch  ndrch.  (VOROPAJEV  68,  SAVINA  68, KAJAK 77,
OPUSZYNSKI 78, HOCHMAN 82 )

MATERIL A METODIKA EEN :
      V letnm  obdob pi vskytu VK  sinic budou odebrny
vzorky vody v pravidelnch intervalech. V erstvch vzorcch
budou determinovny jednotliv druhy  sinic a bude stanoveno
mnostv sinic v 1 ml  vody. Pi odbrech vzork bude stano-
vovn obsah  rozputnho kyslku, pH, teplota  vody a prh-
lednost Secchiho deskou. Ppadn dal chemick rozbory vo-
dy  budou provedeny  v laboratoi  dle jednotnch chemickch
rozbor vod.



SEZNAM POUIT LITERATURY

ANTONIU, R.  (1964) : Research  concerning the possibilities
of battering  the salubrity state  of the lakes  outskirting
Bucharest.  Research concerning  the chemical  fight against
waterbloom. - Scient. sess.IV. - Wat. Protect. and Purif. on
wat. Suppl. 19
APOSTOLOV, A. (1975) :  Toksinost na sinozelenite vodnosti.
- Rybna stopanstvo, 3 : 16 - 17
BIRGER, T.  I.; MALJAREVSKAJA, A.  J. (1977) :  O nekatorych
biochimieskich    mechanizmach    rezistentnosti    bodnyhc
bespozvononych       k        toksieskim       veestvam.
- Gydrobiologieskij urnal 13 : 69 - 73
BOYD, E. C.; DAVIS, A. J.;  JOHNSTON, E. (1978) : Die - offs
of  the  blue  -  green  alga,  Anabaena variabilis, in fish
ponds. - Hydrobiologia 61 II - 840 80 : 129 - 133
BRAGINSKIJ,   L.   P.   (1965)   :   Ekologia  i  fiziologia
sinzelenych vodoroslej. - Izd. Nauka, Moskva -
      Leningrad , 272 str.
FOTT, B. (1967) : Sinice a asy. - Academia Praha , 520 str
HETEA, J.  (1984) : Ekologie vodnho  prosted. - Skriptum
VZ Brno , 97 str.
HETEA, J.;  LOSOS, B. (1962) :  Uhynut ryb vlivem rozkladu
vodnho kvtu. - eskoslovensk
            rybstv 7 : 101 - 102
HINDK, F.  (1978) : Sladkovodn  riasy. - SPN  Bratislava ,
728 str.
HOCHMAN,  L.;  HETEA,  J.  (1982)  :  Vysazen Tolstolobika
blho do  ndre Skalka. -  In. : Vodn  ekosystmy, funkce
- vvoj  -  ochrana.  Sbornk  refert  ze VI. limnologick
konference v Blansku : 391 - 394
JACKIM, E.;  GENTILE, J. (1968) :  Toxins of a blue  - green
algae : similarity to saxitoxin. -
            Science 162, 3856 : 915
KAJAK,  Z. (1977)  : Studies on  food selectivity of  silver
     carp  (Hypophthalmichthys  molitrix).  Ekon.  pol. 25 :
     227 - 239
KALINA, T. (1994)  : Systm a vvoj sinic  a as. - Skriptum
     UK Praha , 165 str.

KIRPENKO, N.  I.: Fitopatieskie svojstva  toksina cinezele-
     nych  vodoroslej.  -  Gydrobiologieskij  urnal. 1986,
     s.48 - 56
KOMRKOV, J.  (1983) : Factors  influencing the development
of Aphanizomenon flos-aquae  bloom in Czechoslovak eutrophic
fish ponds. - Schweiz. Z. Hydrol. 45, 1 : 301 - 306
KOMRKOV, J.; FAINA, R.; PAZEK,  J. (1986) : Influence of
the watershed  and fishstock upon the  fist pond biocenoses.
- Limnologica (Berln) 17, 2 : 335 - 354
KOMARKOVSKIJ,  F. J.  (1970) :  O nekotorych patologieskich
izmenenijach  u ryb  pod vlijaniem  cinezelenych vodoroslej.
- Gydrobiologieskij urnal 6 : 131 - 132
KUB֬EK,  F.; ZELINKA,  M. (1982)  : Zklady  hydrobiologie.
- SPN Praha , 140 str.
KULMATYCKI,  W.  (1954)  :  Uwagi  na  temat  zakwitow  wody
w stawach  gospodarstw  karpiowych.  -  Odbitky  z Przegladu
Rybackiego VII., 1
LJAENKO, A. F.;  BILKO, V. P. (1981) :  O vlijanii cvetenia
body   na    koncentraciju   i   islennost    molodi   ryb.
- Gydrobiologieskij urnal 17 : 101 - 102
LJAENKO, A. F.; IVANJUKOV, N. G. (1970) : islennost molodi
ryb    i    zamory    ee    namelkovodjach    Kremenugskogo
vodochranilia     v     uslovijach     cvetenija     vody.
- Gydrobiologieskij urnal 6 : 57 - 65
MALJAREVSKAJA, A. J.;  BIRGER, T. I.; ARSAN, O.  M. (1970) :
Izmnnije  biochimieskogo  sostava  okunja  pod  vlijaniem
letalnych      koncentracij      Microcystis     aeruginosa.
- Gydrobiologieskij urnal 6 : 51 - 56
MALJAREVSKAJA, A. J.;  BIRGER, T. I.; ARSAN, O.  M. (1972) :
K izueniju   metabolieskich  svjazej   medu  sinzelenymi
vodorosljami i  rybami. - Gidrobiologieskij  urnal 8, 3  :
47 - 54
OPUSZYNSKI,  K. (1978)  : The  influence of  the silver carp
(Hypophthalmichthys  molitrix)  on   eutrophication  of  the
environment of  carp ponds. -  Ser. h. ryb.  99, . 2  : 127
- 151
ONDERIKOV,  V.  (1974)  :  Sprva  zo  tudijnej  cesty  do
Tjasminskej zkladni Intittu hydrobiolgie A..N. v Kyjeve,
USSR. - Zprvy SLS 4 : 5 - 8
RANIANIN, B.;  TREER, T.; BALZER,  I. (1981) :  Toksinost
petroleterskogo  ekstrakta Microcystis  sp. i  Aphanizomenon
sp. na aranski mlad. - Ribarstvo Jugoslavie 36. 2 : 32 - 34
SAVINA,   R.  A.   (1968)  :   Pitanie  blogo  tolstolobika
v uslovijach  prudovych  chozjajstv   RSFSR.  -  In.  Novyje
isledovanija  po  ekologii  i  razvdniju rastitlnojadnych
ryb, 116 - 123
SEYMOUR,  E. A.  (1980) :  The effects  and control of algal
bloom in fish ponds. - Aquaculture 19 : 55 - 74
SIRENKO,  L. A.;  KIRPENKO, U.  A.; LUKINA,  L. F.  (1976) :
O toksinosti cinezelenych vodoroslej - vozditelej cvetenija
vody. - Gydrobiologieskij urnal 12 : 22 - 28
SIRENKO, L. A. (1972)  : Fiziologieskie osnovy razmnoenija
sinezelenych vodoroslej v  vodochraniliach. - Izd. Naukova
dumka, Kijev, 203 str.
SOILEANUOV, B. (1960) :  Inflorirea apei si productivitatea
piscicola a helesteelor statiunii Nucet in 1957 - 59. - Bul.
Instit. Cercet. pisc. 19 : 9 - 25
TOLSTOPJATOVA,  G.  V.  (1969)  :  K  voprosu o toksieskich
svojstvach  cinezelenych  vodoroslej.  -  Gydrobiologieskij
urnal 78 - 81
TOPAEVSKIJ, A.  V. (1968) : Cvetenie  vody I. a II.  - Izd.
Naukova dumka , Kijev, 386 str., 266 str.
VOROPAJEV, N. N. (1968) : Morfologieskie priznaky , pitanie
i nkatoryje  rybovodnyje  pokazateli  tolstolokikov  i  ich
gibridov.   -   In.    Novyje   isledovanija   po   ekologii
i rozvedeniju rastitlnojadnych ryb, 206 - 217
WAJDOWICZ,  Z.  (1986)  :   Biologiczno  -  rybackie  metody
zwalczania   zakwitov  wody   w  wodociagowych   zbiornikach
zaporovych RSR. - Gosp. ryb. 38 , 7 : 20 - 22

