     MENDLOVA ZEMDLSK A LESNICK UNIVERSITA V BRN

                    Agronomick fakulta


             stav chovu hospodskch zvat










         lechtitelsk metody v chovu dojnch koz




                      Ing. Vt Mare
















kolitel: Prof. Ing. Frantiek Hork, CSc.


                      Brno, Z 1996






1. VOD
     Vznam chovu koz se pesunul ze samozsobitelsk funkce
do  oblasti  podnikn.  N  trh  byl  obohacen  o  vrobky
z kozho  mlka a  masa. Nevzniklo  vak spolen zpracovn
kozho mlka a jeho vkup.  Koz mlko je zpracovvno pmo
u chovatrel.  Odbytov monosti  produkt jsou  rozhodujc
pro dal rozvoj zaloench std s vtmi koncentracemi koz
a limitujc pro nov zakldan  stda. Zpsoby chovu a jeho
principy   vychzejc   z   trnch   podmnek  kontrastuj
s tradinmi pstupy chovatel v tomto odvtv.

     Vznam  chovu koz  je teba  vidt i  ve vyut jejich
schopnost  spsn ploch  v horch  podmnkch, k  udren
krajiny a vesnickho osdlen, co je dnes aktuln tm ve
vech  naich  horskch  a  podhorskch  oblastech. Tak jako
v jinch  zemch  musme  proto  zmnit  nzor  na spolenou
pastvu skotu,  ovc a koz,  kde kozy psob  jako melioran
initel pi likvidaci nlet devin.

     Vsledky poslednch pti  let potvrdily ivotaschopnost
pedevm rodinnch  farem s chovem koz,  kter maj vlastn
zpracovn a odbyt vrobk z kozho mlka.

     Svj   vznam   si    samozejm   zachovv   tradin
individuln zpsob chovu koz, jemu musme vd؟it za to, e
n chov  koz dojnch plemen je  na pikov evropsk rovni
a e u ns zstala zachovna dostaten zkladna k zachovn
genofondu.

     Tradin   chovy,  slouc   zejmna  k   samozsoben
chovatele a jeho rodiny, maj a nadle budou mt rozhodujc
lohu v  oblasti lechtn a plemensk  prce v chovu koz,
kter se  provd nepetrit vce  ne 65 let.  V poslednm
obdob se  vak jev stagnace  rovn sledovanch uitkovch
vlastnost. Proto je nutn  zmnit stvajc systm kontroly
uitkovosti.

     Objektivn  zjitn  a  vyhodnocen  vsledky kontroly
uitkovosti  se  mus  stt  podkladem  pro  odhad  plemenn
hodnoty, je spolen umon provdt kvalifikovanou selekci
uvnit stda a populace a chovatelm umon nkup kvalitnch
plemenk pro zlepovn rovn cel populace dojnch koz.




2. LITERRN PEHLED

2.1. lechtitelsk postupy

     V  chovu  koz  se  vtinou  pouvaj obdobn principy
lechtitelsk prce jako v chovu skotu. Jejich innost, jak
se ukazuje  u ns (Hork, Mare  1992) i ve svt  vak nen
z dvodu  rozttnosti  chovu   koz  a  menho  vyuvn
inseminace a  dalch metod zdaleka tak  inn (Kek 1992
a). inn systm lechtitelsk prce na principu otevenho
nukleu  uvd Nitter  (1988). Ke  stanoven plemenn hodnoty
takto chovanch zvat je nutn vyut animal modelu (Pibyl
1991). Touto cestou se mus  lechtitelsk prce v chovu koz
co nejdve dt.

2.2. Kontrola uitkovosti

     Systematick lechtitelsk prce v  chovu koz se zaala
provdt v roce 1928  na popud Prof. Taufera. Zulechovn,
kter  zaveden kontroly  uitkovosti pedchzelo,  zapoalo
ji v minulm stolet plivem  krve snskho plemene u bl
kozy  a  harzskho  a  toggenburskho  plemene  u hnd kozy
(Kek 1992 b).

     Principy  lechtitelsk prce  se za  cel toto  obdob
nezmnily  a zpsoby  provdn kontroly  mln uitkovosti
jsou obdobn i v  ostatnch sttech Evropy. Podstata spov
ve  zjiovn  produkce  mlka   a  obsahu  tuku,  blkovin
a ppadn  dalch  sloek  mlka.  Podmnky jsou stanoveny
v SN 466233 a v Pokynu  pro kontrolu uitkovosti koz, kter
vydal esk svaz chovatel v roce 1992.
     V  tomto Pokynu  (1992)  byly  uvedeny do  praxe zvry
prce Horka  a PinԠka (1988), kte  na zklad rozshlho
pokusu  stanovili  principy  pro  zkrcen  zpsob provdn
kontroly uitkovosti. Zsady  provdn kontroly uitkovosti
platn do roku 1992 lze shrnout do nsledujcch bod:

1/ Zaazovn  rohatch  jedinc  do  plemenitby  a kontroly
     uitkovosti.
2/ Sledovn   obsahu  tuku,   blkovin,  laktzy,  ppadn
     suiny.
3/ Sledovn produkce mlka u plemennch koz po dobu prvnch
     t laktac.
4/ Sledovn  produkce  mlka  po  dobu  200  laktanch dn
     a nsledn propoet na 300 denn laktaci. Koeficient m
     hodnotu 1,25.

     Mezinrodn  komise  pro  kontrolu  uitkovosti  zvat
(IKLT) zpracovala zsady  provdn kontroly uitkovosti koz
ze  kterch vyplvaj  odlinosti u  ns zavedenho systmu.
Mln   uitkovost   je   vyjadovna   240  denn  laktac
z minimln osmi provedench kontrol. Doplkov je vyuvna
ron  a  celoivotn  uitkovost  zpracovvan obdobn jako
u skotu (von Ledebur 1991).

     innost   kontroly  uitkovosti   je  dna   ddivost
sledovanch  vlastnost. Kek  (1992 a)  uvd koeficienty
ddivosti  pro produkci  mlka v  rozsahu 0,28  - 0,72,  pro
produkci  a obsah  tuku a  blkovin 0,22  - 0,66, kter jsou
dostaten pro selekci.

2.3. Produkce mlka

     Maek   (1988)  a   Hork  s   Mareem  (1992)  uvdj
historick  pehled  vsledk  kontroly  uitkovosti  u ns.
Souasn rove mln uitkovosti 1.208 kg mlka o tunosti
4.08 % dosaen u 1.077 ks  blch koz a 1.118 kg o tunosti
4.04 %  dosaen u 131  ks hndch koz  je tm dvojnsobn
(index  194,5  %)  oproti  roku  1929,  kdy jsou znmy prvn
doloen vsledky - 616 kg mlka o tunosti 3.76 % u 46 koz.
Nrst produkce  mlka od roku  1980 vak in  pouze 3,2 %.
Z tohoto  dvodu  zpracovali  Hork  s  Mareem (1992) odhad
dalho vvoje mln  uitkovosti metodou vvojov linern
analzy.  Vsledek 0,5  % ron  nrst doplnn  indexem za
poslednch 20  let - 11,3  % a 10  let - 3,2  % dokazuje, e
stvajc lechtitelsk  postupy doshly svho  vrcholu a je
teba je zmnit.
     Obdobn  vsledky  v  produkci  mlka  jsou  v kontrole
uitkovosti dosahovny  ve Slovensk republice  (Jurik 1988)
- 1.169 kg mlka  o tunosti 4,13 % bylo  dosaeno u 224 koz
v roce  1987.  Prmrn  uitkovost  koz  ve Velk Britnii,
Francii a Itlii se pohybuje mezi 720 - 800 kg za rok (Heape
1990). Podle daj v  Deutsche Schafzucht 1991 byla prmrn
dojivost nmeckch ulechtilch koz v roce 1990 817 kg mlka
o tunosti  3,42  %  a  obsahu  blkovin  3,03  %,  u blch
nmeckch  ulechtilch koz  715  kg  mlka o  tunosti 3,28
% a  obsahu blkovin  3,0 %.  daje americkho  ministerstva
zemdlstv uvd  u snskho plemene produkci  mlka v roce
1990 937 kg pi obsahu 3,49 % tuku a 3,05 % blkovin.
     Vsledky  naich  chov  jsou  s  dosahovanmi vsledky
v zahrani  lep nebo  srovnateln. Pouze  obsah blkovin,
kter se na zklad Pokynu (1992) zaal sledovat je ni.

2.4. Reprodukce

     Vsledky  reprodukce  koz  jsou  dleitm  ekonomickm
faktorem pro chovatele, koeficienty ddivost vak neumouj
lechtitelskmi  postupy tuto  vlastnost vrazn ovlivovat.
Pesto je v chovu koz nutn podrobn sledovn reproduknch
vlastnost. Dlouhodob selekce bezrohch jedinc pinesla do
na  populace  posun  frekvence  samho  pohlav a zven
vskyt hermafrodit  (Kek 1992 b).  Z tohoto dvodu  bylo
povoleno v  roce 1992 pouit  rohatch kozl v  plemenitb.
Napklad  ve  Francii  jsou  k  pipoutn pouvni pouze
rohat plemenci,  v Rakousku naopak  bezroz. Nae vsledky
potvrzuj uveden daje.


3. CL PRCE

     Hlavnm clem tto prce  je stanovit objektivn metodu
vyhodnocen vsledk kontroly uitkovosti koz. Porovnat mezi
sebou vsledky zpracovan podle SN 466233 upraven v Pokynu
(1992)  a  vsledky  stanoven  metodou  IKLT. Zohlednit pi
zpracovn   vsledky   individulnch   intenzivnch  chov
s chovy stdovmi a navrhnout systm propotu produkce mlka
pi  zkrcen form  kontroly uitkovosti.  Vsledkem by ml
bt nvrh nov normy pro kontrolu uitkovosti mlnch koz.

     Pro  podmnky  stdovch  chov  koz  stanovit metodiku
kontroly dojitelnosti koz, provst ji prakticky a zpracovan
vsledky pout  jako nvrh normy  pro kontrolu dojitelnosti
koz.  Tato  st  prce  bude  v  podmnkch stdovch chov
pvodn.

     Uveden  cle  komplexn  vyut  pro  stanoven  zsad
kontroly ddinosti koz,  kter se u ns neprovd  a je pro
lechtitelskou  prci  ve  stdovch  chovech  nezbytn. Bez
jejho  zaveden  nen  mon  oekvat  zastaven  stagnace
rovn uitkovosti koz. Dosaen vsledky budou slouit jako
podklad   pro  stanoven   plemenn  hodnoty   koz  a  budou
zapracovny  do  nvrhu  norem  na  plemenn  a  chovn kozy
a kontroly ddinosti koz.

     Dosaen  vsledky  bude  mon   z  zvru  vyut  ke
stanoven lechtitelskho programu dojnch koz u ns.


4. MATERIL A METODIKA

4.1. Vyhodnocen vsledk kontroly uitkovosti

     Pro  prci bude  vyuito vsledk  kontroly uitkovosti
koz  R z  rok 1992  a 1993  zpracovanch podle metodik SN
466233 a komise IKLT.

     Hodnocen vlastnosti: produkce mlka
                           obsah tuku a blkovin
                           reprodukce

                 4.2. Kontrola dojitelnosti koz

     Zpracovny  budou vlastn  vsledky zskan  ve stdech
pan  Evy Sedlkov  ze ovky,  okres Blansko,  pana Ivana
Valacha  z  Cetechovic,  okres  Krom,  ppadn  dalch
chovatel. Vsledky budou zpracovny podle upraven metodiky
vychzejc  z  inovovan  SN  466115  zkouky dojitelnosti
skotu.

     Hodnocen vlastnosti: celkov vdojek
                           prmrn minutov vdojek

               4.3. Stanoven plemenn hodnoty koz

     Jednotliv dl vsledky uveden  v bodech 4.1. a 4.2.
budou zpracovny metodou animal modelu ve spoluprci.





5. VSLEDKY PRCE

    Chov  dojnch plemen  koz m  v esk  republice dlouhou
tradici. Od r.1990  do r.1995 se stav koz  zvil ze 40 tis.
na piblin 45 tis. ks.
 Vvoj  poetnch stav  koz v  esk republice  1990 - 1996
tab.:1


                Ŀ
                   Rok       Poetn stavy 
                Ĵ
                   1990         40.638     
                   1991         41.467     
                   1992         42.668     
                   1993         44.544     
                   1994         44.954     
                   1995         44.993     
                   1996         42.385     
                


     Po roce  1990 se projevil  zjem o zakldn  faremnch
chov  zamench  na  produkci   mlka  a  jeho  zpracovn
v souvislosti    s   tlumovm    programem   chovu   skotu,
s roziovnm   vroby   biopotravin   a   zpestenm  trhu
a mlnmi a masnmi vrobky.

     V  esk  republice  se  pevn  chov  plemeno  Bl
krtkostst   kozy  (93.6   %  ze   stavu  koz   v  kontrole
uitkovosti).  Plemeno vzniklo  kenm pvodn  esk kozy
s kozou  snskou. Chovnm  clem je  ran plemeno, stednho
tlesnho rmce s pevnou kostrou, dobe vyvinutm svalstvem,
harmonickou   stavbou   tla,   dobrho   zdravotnho  stavu
a konstituc.  Pevn konstituce  je podmnkou dlouhovkosti.
iv hmotnost  dosplch koz se  pohybuje v rozmez  45 - 60
kg, kozl 65  - 90 kg. Vka koz  v kohoutku je 70 -  80 cm,
u kozl 75  - 85 cm. Uitkovost  dosahovan v individulnch
podmnkch  v prmru  1.000 kg  o tunosti  3.6 %  a obsahu
blkovin 2.7 %.

     Druhm  domcm plemenem  je plemeno  Hnd krtkostst
kozy  (5 %  ze stavu  koz v  kontrole uitkovosti). Plemeno,
jeho  barva  je  hnd,  s  ernm  mulcem,  uima a hom
pruhem,  kter se  roziuje  v  ern trojhelnk  za uima
a ernmi  konci  konetin  vzniklo  kenm sudetskch koz
s kozou harzskou.  Chovnm clem je  ran plemeno, stednho
tlesnho rmce s pevnou kostrou, dobe vyvinutm svalstvem,
harmonickou   stavbou   tla,   dobrho   zdravotnho  stavu
a konstituc.  Pevn konstituce  je podmnkou dlouhovkosti.
iv hmotnost  dosplch koz se  pohybuje v rozmez  45 - 55
kg, kozl 65  - 85 kg. Vka koz  v kohoutku je 65 -  75 cm,
u kozl 70  - 80 cm. Uitkovost  dosahovan v individulnch
podmnkch  v  prmru  900  kg  o  tunosti  3.6 % a obsahu
blkovin 2.7 %.

     Systematick lechtitelsk prce v  chovu koz se zaala
provdt v roce 1928  na popud Prof. TAUFERA. Zulechovn,
kter  zaveden kontroly  uitkovosti pedchzelo,  zapoalo
ji v minulm stolet.


Strun historick pehled vsledk kontroly uitkovosti koz
tab.:2

Ŀ
                     Vsledky kontroly uitkovosti   
Rok      Poet         mlko      tuk        tuk   
        koz v KU        (kg)      (%)        (kg)  
Ĵ
1929        46          616       3.76       23.1  
1940       395          627       3.39       21.3  
1950     7.388          833       3.60       29.9  
1960     5.381          957       3.67       35.1  
1970     4.582        1.076       3.72       40.1  
1980       794        1.161       3.92       45.5  
1990     1.098        1.202       3.92       47.1  



     Podmnky  pro provdn  kontroly uitkovosto  koz jsou
stanoveny v SN 466233. Zsady  nov normy pro KU koz platn
do r.1992 lze shrnout do nsledujcch bod:

1) zaazovn  rohatch  jedinc  do  plemenitby  a kontroly
     uitkovosti,
2) sledovn   obsahu  tuku,   blkovin,  laktzy,  ppadn
     suiny,
3) sledovn produkce mlka u plemennch koz po dobu prvnch
     t laktac,
4) sledovn produkce mlka po dobu 200 laktanch dn a nsledn
   propoet na 300 denn laktaci pomoc  koeficientu 1,25.

     rove mln uitkovosti v  roce 1991, kdy se skonilo
s klasickou metodou zjiovn  kontroly uitkovosti - 1.208
kg mlka  o tunosti 4.08 %  dosaen u 1.077 ks  blch koz
a 1.118 kg o  tunosti 4.04 % dosaen u  131 ks hndch koz
je tm  dvojnsobn (index 194,5 %)  oproti roku 1929, kdy
jsou znmy prvn doloen vsledky - 616 kg mlka o tunosti
3.76 % u 46 koz.

     V   r.1992  bylo   pistoupeno  k   provdn  kontroly
uitkovosti podle nov normy pro KU koz a dochz k uvedenm
zmnm  v  systmu  kontroly  uitkovosti,  kter  ovlivnily
dosahovanou rove uitkovosti koz - tab 3.

 Vsledky mln uitkovosti koz v R 1992 - 1995
Tab.:3

Ŀ
Rok Kategorie/   Poet       Vsledky kontroly uitkovosti  
     Plemeno    koz v KU     mlko  tuk  tuk blk. blk.
              celkem/laktace  (kg)  (%)  (kg) (%)  (kg) 
Ĵ
1992 celkem   1.852 1.343     947  3.8636.5  2.44 23.1 
     bl     1.704 1.228     947  3.8736.6  2.43 23.0 
     hnd      148   115     946  3.7535.5  2.52 23.8 
     stda      423   387     692  3.7325.8  2.58 17.9 
     individ. 1.429   956   1.050  3.8940.8  2.42 25.4 
Ĵ
1993 celkem   2.724 1.931     837  3.7331.2  2.70 22.6 
     bl     2.509 1.773     837  3.7231.2  2.69 22.5 
     hnd      203   137     884  3.8632.6  2.80 23.7 
     stda    1.199   934     637  3.7326.1  2.58 18.1 
     individ. 1.525   997   1.024  3.7338.2  2.77 28.4 
Ĵ
1994 celkem   3.310 2.570     723  3.6325.4  2.74 19.2 
     bl     3.099 2.412     719  3.6325.4  2.74 19.2 
     hnd      166   124     829  3.6929.5  2.78 22.2 
     stda    2.018 1.772     590  3.5821.5  2.72 16.5 
     individ. 1.292   798   1.020  3.7638.4  2.80 28.5 
Ĵ
1995 celkem   2.843 2.019     760  3.7428.4  2.81 21.4 
     bl     2.644 1.857     761  3.7328.4  2.81 21.4 
     hnd      155   124     840  3.8832.6  2.82 23.7 
     stda    1.252 1.101     653  3.7625.6  2.78 18.2 
     individ. 1.591   918     887  3.7132.9  2.85 25.3 


     Vsledky  naich  chov  jsou  s  dosahovanmi vsledky
v zahrani  lep nebo  srovnateln. Pouze  obsah blkovin,
kter se  na zaal sledovat v  roce 1992 je ni.  U tohoto
ukazatele  dochz  k   podhodnocen  pi  stanoven  obsahu
blkovin  na  pstrojch  kalibrovanch  na  kravsk mlko.
Literrn zjistiteln diference je 0.15 - 0.25%

     Hlavn  vliv  na  snen  absolutn  produkce mlka m
zpracov
n vsledk  prvnch t laktac  a sledovn 200  laktanch dn
s nslednm  propotem. Celkov  dosaen vsledek  947 kg  mlka
o obsahu 3.86 % tuku a 2.44 %  blkovin v roce 1992, 837 kg mlka
o obsahu 3.72 % tuku a 2.69 %  blkovin v roce 1993, 723 kg mlka
o obsahu 3.63 % tuku a 2.74 % blkovin v roce 1994 a 760 kg mlka
o obsahu 3.74 %  tuku a 2.81 % blkovin  ovlivnil i znan nrst
stav koz  zapojench do KU  na 2.843 ks  v roce 1995  s vrcholem
3.310 ks v roce  1994 v R, co je index 274  % oproti roku 1991,
z tohoto potu bylo v roce 1994  ve stdech chovno 2.018 ks koz,
co je 61 % z celkovho stavu.
     Vsledky   individulnch  chovatel   1.050  kg  mlka
o obsahu 3.89 % tuku a 2.42 % blkovin v roce 1992, 1.024 kg
mlka o  obsahu 3.73 % tuku  a 2.77 % blkovin  v roce 1993,
1.020 kg mlka o obsahu 3.76 % tuku a 2.80 % blkovin v roce
1994 a 887 kg mlka o tunosti 3.71 % tuku a 2.85 % blkovin
navazuj  na  dosaen  vsledky  v  pedchzejcm  obdob,
i kdy  i zde  je patrn  snen absolutn  rovn produkce
mlka.  Celkov  vsledek   vak  vrazn  ovlivuje  rove
uitkovosti dosahovan  ve stdech, kter je  na rovni 57.8
% uitkovosti  u   individulnch  chovatel  v   roce  1994
- tab.3.

     Vsledky  reprodukce  koz  jsou  dleitm  ekonomickm
faktorem   pro   chovatele,   koeficienty   ddivosti   vak
neumouj  lechtitelskmi postupy  tuto vlastnost  vrazn
ovlivovat - tab.4. .


 Vsledky reprodukce koz v R v letech 1992 - 1995
Tab.:4

Ŀ
Rok     Poet   Plodn.OdchovOplod.Zmet.RohatHerm.Pomr
       koz v KU  (%)   (%)   (%)   (%)  (%)  (%) kozl.
                                                  (%) 
Ĵ
1992    1.704    190.8 168.3 97.5  1.2  7.1  3.5  56.8
Ĵ
1993    2.724    188.6 170.6 97.6  0.9  7.0  3.0  57.1
Ĵ
1994celkem 3.310 183.4 160.5 98.5  0.8  4.9  1.7  57.3
    Ĵ
    stda  2.018 161.1 146.2 99.4  0.6  2.0  1.1  56.5
    Ĵ
    ind.ch.1.292 210.4 183.0 97.1  1.1  9.5  2.8  58.2
Ĵ
1995celkem 2.843 185.0 147.9 98.2  0.7  7.7  2.2  57.0
    Ĵ
    stda  1.252 169.7 152.4 99.0  0.3  6.5  1.1  57.6
    Ĵ
    ind.ch.1.591 197.0 144.4 97.6  1.0  8.6  3.1  56.6


     Pesto  je   v  chovu  koz   nutn  podrobn  sledovn
reproduknch   vlastnost.  Dlouhodob   selekce  bezrohch
jedinc  pinesla do  na populace  posun frekvence samho
pohlav  a  zven  vskyt  hermafrodit  (Kek  1992 b).
Z tohoto dvodu  bylo povoleno v roce  1992 pouit rohatch
kozl  v  plemenitb.  Vsledky  KU  za  rok  1992  a  1995
potvrzuj  uveden  daje.  V  na  populaci  se  vyskytuje
5 - 7  % kzlat rohatch, 2  - 3.5 % hermafrodit  a rod se
56 - 58 % kozlk z  celkovho potu narozench kzlat -
tab 4.
     Nam  clem  je  v  nejbli  dob  provst podrobnou
analzu  vsledk  KU  za  rok  1992  a  1996,  porovnat je
s pedchzejcmi  vsledky  a  stanovit  objektivn  metodu
vyhodnocen  kontroly  uitkovosti  koz.  Pi  tom  porovnat
vsledky  zpracovan podle  SN 466233  a vsledky stanoven
metodou    IKLT.   Zohlednit    pi   zpracovn    vsledky
individulnch   intenzivnch   chov   s   chovy  stdovmi
a navrhnout  systm  propotu  produkce  mlka  pi zkrcen
form kontroly uitkovosti. Vsledkem  by ml bt nvrh nov
normy pro kontrolu uitkovosti mlnch koz.

     Pro  podmnky  stdovch  chov  koz  stanovit metodiku
kontroly dojitelnosti koz, provst ji prakticky a zpracovan
vsledky pout  jako nvrh normy  pro kontrolu dojitelnosti
koz.

     Vsledky  pak  komplexn  vyut  pro  stanoven  zsad
kontroly ddinosti koz,  kter se u ns neprovd  a je pro
lechtitelskou  prci  ve  stdovch  chovech  nezbytn. Bez
jejho  zaveden  nen  mon  oekvat  zastaven  stagnace
rovn uitkovosti koz. Dosaen vsledky budou slouit jako
podklad   pro  stanoven   plemenn  hodnoty   koz  a  budou
zapracovny  do  nvrhu  norem  na  plemenn  a chovn kozy,
kontroly ddinosti  koz a lechtitelskho  programu dojnch
koz.

     Zkvalitnn  plemensk  prce  na  seku chovu naich
domcch plemen koz umon  chovatelm udret si dobr jmno
v Evrop.  rove naeho  chovu koz,  dobr zdravotn  stav,
homogenita  populace  je  pedpokladem  zjemu  zahraninch
chovatel o n domc genofond.


6. LITERATURA

SN 466233 Kontrola uitkovosti koz
SN 466230 Plemenn, chovn a uitkov kozy
SN 466113 Kontrola uitkovosti skotu
SN 466115 Zkouky dojitelnosti skotu
HEAPE, J.: J. soc. Dairy Technol, 43, 1990, . 4, s. 111
HORK, F., PINҵK,  A.:  KU  mln  uitkovosti koz a monosti
       jejho zjednoduen.  In: Chov koz v  SSR, sbornk Brno
       1988, s. 116 - 126.
HORK, F., MARE, V.:  rove  mln  uitkovosti  koz a jej
       zvyovn  lechtnm.  In:  Ov  a  koz  mlko, vroba,
       zpracovn a odbyt v trn  ekonomice, sbornk Trenn 1992,
       s. 107 - 112.
JURIK, J.: Histria a vsledky achtitelskej prce v SSR.  In:
       Chov koz v  SSR, sbornk Brno 1988, s. 11 - 15.
K֦EK, J.: Zvyovn kvantitativn a kvalitativn produkce mlka
       koz lechtnm.   In:  Ov  a  koz  mlko, vroba,
       zpracovn a odbyt v trn  ekonomice, sbornk Trenn 1992,
       s. 54 - 56.
K֦EK, J.: Chov koz. Farm 1992, s. 175.
von LEDEBUR,  K.: Verordnung zur  Leistungsprfung und Zuchtwert-
       feststellung bei  Schafen und Ziegen,  Deutsche Schafzucht
       21/1991, s.484 - 487.
MAEK, K.: Vsledky plemensk prce a kontroly uitkovosti koz,
       In: Chov koz v  SSR, sbornk Brno 1988, s. 5 - 10.
MTLOV, V.: Chov  koz jako   jedna z  monch variant  vroby v
       podmnkch restrukturalizace zemdlstv, In: Restruktura-
       lizace zemdlstv v horskch a podhorskch oblastech,
       sbornk IAE Praha 1992, s. 169 - 175.
NITTER, G.: Chovatelsk programy u koz v malch stdech, In: Chov
        koz v  SSR, sbornk Brno 1988, s. 72 - 80.
OCHODNICK, D.: Modern chov kz. Animapres 1996, 157 s.
POKYN k provdn kontroly uitkovosti koz, SCH Praha 1992.
PIBYL, J.: Dividing the breeding value estimation with animal
        model technique into two steps, In: XV. genetick dny,
        sbornk esk Budjovice 1991, s. 218.
TRAKOVICK, A.: Polymorfismus srovho ceruloplazminu a amylzy
        u koz, In: XV. genetick dny, sbornk esk Budjovice
        1991, s. 59.