

     Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn
                    Agronomick fakulta










      Vyuit imigrace gen dnskch populac prasat
        ke zlepen jaten hodnoty a jakosti masa
                 domcch populac prasat.



                     Ing. Radim Prek



















kolitel: Prof.Ing. Stanislav BUCHTA, DrSc



VOD

      Souasn  esk  trh  prasat  se  vyznauje relativnm
nedostatkem jatench prasat, pedevm v nkterch obdobch
roku. Tento stav je dsledkem  sniovn stav prasat v dob
evidentn   ztrtovosti  chov   v  letech   1991  a   1993
a dosahovn  pomrn  nzk  rovn  odchovanch  selat  na
prasnici a  rok, kter v  inkriminovanch letech jet  dle
klesala.

      Relativn  nedostatek  a  vysok  vkupn  ceny prasat
vedly  k  pekotnmu  zvyovn  stav  std  vech  rovn.
lechtitel    se   pitom    snaily   nabdnout    prasata
vysokoproduknch  evropskch  genofond.  Intenzivn import
prasat tchto  gen vedl k  rychlmu zven podlu  masnch
st  u  finlnch  hybrid,  jejich  vy rychlosti rstu
a lepmu vyuit krmnch  sms.Klovm problmem se stala
spnost  a  rychlost  adaptace  novch  plemen na podmnky
prosted, nebo  se vtinou jedn o  plemena vykazujc zv
enou   nronost  na   podmnky  prosted.Na  fenotypovm
projevu  produknch a  reproduknch znak  se tak  vrazn
podepisuje i interakce genotypXprosted.

      Trend  zvyovn stav  prasat  pokrauje  a s  nm je
spojen i  zjem o nkup  plemennch zvat. Tento  stav bude
trvat  i  v  ptm  roce  dokud  nedojde  k saturaci trhu.
V tomto  okamiku   dojde  k  lmn   chleba  a  producenti
jatench  prasat  budou  ve  snaze  maximln  snit svoje
provozn  nklady  nakupovat  pouze  nekvalitnj genofondy
prasat  s nejni  spotebou krmiva  na jednotku  produkce,
rychlm prstkem  a dobrou zmasilost.Tyto  parametry mus
vykazovat  ji matesk  linie, kter  vstupuj do  hybridiz
anho   programu.Samozejmost   bude   zvyovn   kvality
jatenho  tla   a  vepovho  masa   a  postupn  zavdn
evropskch  norem kvality  zemdlskch produkt  do eskch
prvovrobnch a zpracovatelskch podnik.

      Jen  nejkvalitnj  surovina  bude  schopna uspokojit
stle   nronjho  zkaznka.   Diversifikace  pjmovch
skupin  obyvatelstva s  vysokm podlem  stednch vrstev je
dal  fenomen, kter  lze oekvat.  Tyto stedn  pjmov
vrstvy  budou  postupem  asu  podle  zkuennost  vysplch
evropskch stt preferovat kvalitn, i kdy dra surovinu
ped surovinou  mn kvalitn.Jejich poet se  bude i nadle
zvyovat.

      U  plemenic  a  kanc  mateskch  a otcovskch plemen
dolo od roku 1992 k boulivmu vvoji zpsobenmu pedevm
masivnm  importem  plemennch  zvat.  K vraznmu zven
dolo  u  plemene  Bl  ulechtil  pedevm v parametrech
podlu hlavnch masitch st(52.8 v  roce 1994 z 51 v roce
1992), intenzit rstu a konverzi ivin.

      Vzhledem k absenci  kvalitativnho zpenاovn zstv
i nadle stاejn zamen lechtitel na postupn zvyovn
produknch  znak  a  znak  vkrmnosti  u mateskch lini
a finlnch   hybrid   pi   zlepovn   konverze   ivin,
optimalizaci prstku a snen spoteby krmiva na jednotku
produkce.

      Hybridizan   program   realizovan   firmou  KONFIRM
v chovech   akciov   spolenosti   VEPASPOL   -  VEPIG,  je
charakterizovan  uzavenm  obratem  stda  a zulechovac
formou ken - pevodnm  kenm vchozho stda prasnic
sloenho z  dvou a trojplemennch  kenek domcch plemen
prasat za vyuit inseminanch  dvek kanc dnskch plemen
prasat.


SCHEMA  LECHTN

kde:
a jsou prasnice S - v prvn fzi PC,
                     pozdji (PCxLW) x nkrt LW
A jsou kanci LW
prasniky axA jsou zaazovny
a) zpt do CH
b) do RCH


kde:
axA jsou prasniky ze CH
B jsou kanci plemene LA


kde:
(axA)xB jsou prasniky z RCH
C jsou kanci masnho plemene D, HA a DxHA nebo HAxD



Cl prce

      Clem prce je zlepen jaten hodnoty a jakosti masa
domc populace mateskch lini  prasat cestou importu gen
dnskch populac prasat do  tto domc populace za vyuit
pevodnho ken.

Metoda:

 1.  Sledovn a  zen rovn  reproduknch a produknch
parametr u  skupin plemennch prasat  v jednotlivch fzch
pevodnho ken.


 2.  Vyhodnocen vlivu  importu gen  dnsk populace prasat
pi pevodnm ken do  stda prasnic rozmnoovacho chovu
sloenho z plemen eskho  genofondu na rove jaten hod-
noty a jakosti masa.

 Sledovn jsou integrln  soust hybridizanho programu
zvolenho akciovou spolenost v roce 1993.


 MATERIL A METODIKA

 Hybridizan program je zamen na tvorbu finlnch hybrid
za  vyuit dnskho  genofondu prasat  a na  zven jejich
kvality masa.

 1. Hodnocen zvata a sbr dat

 Firemn hybridizan program VEPIG zvolen ve VEPASPOL Olo-
mouc a.s. je zamen nejen  na produkci vysoce zmasilch fi-
nlnch  hybrid  prasat,  t  nebo typlemennch kenc
dnskch plemen LW, LA, D a HA.Jejich podl libov svaloviny
na jatenm tle je min.  54 procent zmench FOM nebo kom-
patibiln metodou, vka hbetnho tuku do 1.5 cm pi jate-
n hmotnosti kolem 95 kg a vynikajc kvalita masa.

 Vznamnm prvkem realizace  hybridizanho programu v chovu
prasat  je  potaov  podpora  veden  lechtitelsk prce
a vdeckch sledovn pomoc programu MIKROREP-PLEMEX, kter
zabezpeuje komplexn veden evidence a zpracovn plemen-
skch daj.Vechna data jsou pravideln evidovna a vsled-
ky zpracovny v rmci tohoto potaovho programu.

 Kontrola  uitkovosti  je  provdna  podle platnch zkon
a norem.

 K dispozici jsou vsledky 397 plemenic vchoz populace F0,
2085 prasniek a 304 prasnic  F1 generace a 81 prasniek ge-
nerace F2.

 Pijat hybridizan programu je  realizovn v nkolika f-
zch:

 1. Vchoz stdo rozmnoovacho chovu prasat je pipaovno
za vyuit  uml inseminace kanci  plemene dnsk LW  lini
DANETE, KIBO, DAVISO, DAVEST, DAEWO, DOGARD.
Vchoz stdo prasnic byla charakterizovna vysokou frekven-
c gen  plemene Petick ernostrakat,  v men me  pak
Landrace a Bl ulechtil. Zastoupen kenek v RCH demos-
truje graf.

Celkem     397
Pc         150
PcxBU       72
PcxLA      169
LA           6


      Vchoz stdo prasnic RCH bylo charakterizovno tmito
prmrnmi hodnotami:
  - plemenn hodnota                120.1
  - index vlastn uitkovosti       108.6
  - vka hbetnho tuku              1.77
  - poet vech selat                10.50
  - poet iv narozench selat       9.75
  - poet odstavench selat           8.70
  - index reprodukce                104.3.
      Aritmetick  prmry  hodnocen  VJH  otc  plemennch
prasnic RCH byly tyto:
  - prstek                       794    g
  - spoteba VS                      1.95 kg
  - plocha m.l.d.                    40.2  cm3
  - HM                              49.79 %
  - % kty                           18.29
  - vka h.tuku                     2.47 cm


      Tyto prasnice vchozho  stda byly clen pipaovny
kanci  plemene  dnsk  Large  White  z  inseminan stanice
Grygov.
Jedn  se pedevm  o  linie  Davest, Daewo,  Kibo, Danete,
Dogard,  Daviso  a  dle  v  malm  mtku  anglick  linie
mateskho plemene Large White Afrikan, Arab, Atlas.

      Dnsk  hybridizan program  vyuv dvou  mateskch
a dvou  otcovskch  vysoce  specializovanch  lini. Finln
produkt je tedy t nebo typlemenn kenec plemen LW, LA
DU a HA(obrzek).

      Matesk  plemeno  LW  je  pouvno  v  pozici A nebo
B hybridizanho  programu  a   vyznauje  se  velmi  dobrou
konstituc vynikajc plodnost, rstovou intenzitou, nzkou
konverz krmiva a vysolou  zmasilost.Na stanici VJH doshli
kaneci  v  roce  1994  prmrn  prstek  982 g, konverzi
krmiva 2.28 FU a %lm 61.9.

      Pi   polnch  testech   produknch  a  reproduknch
parametr  bylo dosaeno  prm.  prstku  892 g  u kanek
a 855 g  u prasniek, %lm 61.1  u kanek a 61  u prasniek.
Poet iv narozench selat 10.2.

      U plemene  Landrace pouvan do pozic  A a B hybridi-
zanho programu jsou  nejvce oceovny vynikajc matesk
vlastnosti a mlnost, dlouh  a vysok rmec, pevn konsti-
tuce a velmi dobr kvalita jatenho tla.Prmrn prstek
byl u kanek v testan  stanici VJH 960 g, konverze krmiva
2.38 FU a % lm 61.2.

      Pi polnch testech byl dosaen  prstek 880 g u ka-
nek a 840 g u prasniek, %lm 61.5 u kanek a 61.6 u pras-
niek, velikost vrhu pak byla 10.7 iv narozench selat.

      Otcovsk plemeno Duroc  se vyznauje pevnou konstituc
a dlkou tla,  vynikajc kvalitou masa,  kombinan nvaz-
nost pi pouit do pozice C hybridizanho programu, vyni-
kajc kvalitou jatenho tla a zmasilost.

      Pi  staninm testu  doshli kaneci  prm. prstku
936 g, konverze 2.37 FU, %lm 59.8.
      V polnch testech byl prstek  866 g u kanek a 816
g u prasniek, %lm 59 u kanek a 58.8 u prasniek.



      Plemeno HA do pozice C hybridizanho programu se vyz-
nauje pevnou konstituc, vitalitou  a dobrm libidem, vyso-
kou zmasilost a kvalitou masa.
      Ve  staninm  testu  doshli  kaneci prm. prstek
845 g, konverzi 2.53 FU a %lm 61.5.
      V polnch testech bylo dosaeno  prstku 781 g u ka-
nek  a 731  g u  prasniek,  %  lm 60.8  u kanek  a 60.9
u prasniek.


      Pi pouit hybridnch plemenic  Danhybrid a kanc HxD
Danline lze  oekvat pln projev  heteroznho efektu, velmi
dobrou kvalitu jatenho tla a masa a optimln reprodukn
a produkn vsledky:


 -   iv narozench selat na vrh            11.7
 -   odstavench selat na vrh                10.5
 -   vk pi odstavu                         28    dn
 -   vrh na plemenici a rok                  2.35
 -   selat na plemenici a rok                24.7
 -   vk v 25 kg .h.                        67    dn
 -   vk v 100 kg .h.                      162    dn
 -   denn prstek(vkrm)                 823    g
 -   konverze krmiva                          2.7  FU
 -   % lib.svaloviny na jat. tle            61


tabulka


      Prmrn  vsledky VU  kanc plemene  LW pouitch pi
pevodnm ken, kte proli kontrolou uitkovosti:
 -      Ivu                            115.7
 -      prustek (g)                  625.23
 -      vka h.tuku(cm)                1.05
 -      % libovho masa                 60.33
 -      Iipv                           129.6


      Hodnoty  VU  importovanch  kanc  z  dnsk  testan
stanice jsou uvedeny v tabulce


Hodnoty proven kanc na VJH jsou v tabulce.


 Prmrn hodnoty:       prstek             904.4
                         spot. ME              33.24
                         %HM                   52.31
                         vka peku             2.07
                         Ivjh                  150.8



      Meziplemenn  rozdly  mezi  vchoz  a  zulechujc
populac u znmch hodnot jsou u plemene LW:


                      +0.45 iv naroz.selete
            VU:       -0.68 cm h. tuku pi KU
            VJH:    +110.4   g prstku
                      -0.05 kg spoteba VS
                      +2.52 %  HM
                      -0.40 cm vka peku


   2.  V druh  fzi (1994-1995)  hybridizanho programu je
pipravovna lechtitelsk skupina prasnic LW ( podl pleme-
ne LW bude vy nebo roven 50% ), s poadovanmi pikovmi
parametry, kter je pipaovna s kanci plemene dnsk Large
White ve zmnnch lini tak, aby nedolo k zvyovn inb-
reedingu ve  lechtitelsk jednotce. Tm  dojde k postupnmu
povyovn  podlu krve  plemene Large  White pi  zachovn
dostaten  variability gen  nuklea a  zajitn dostaten
selekn odezvy.  Tato lechtitelsk jednotka  je genotypov
stabilizovna.
 U F1  generace je provdna kontrola  uitkovosti v rozsahu
rozmnoovacch   chov.Individuln   jsou   sledovny  tyto
parametry:
 - poet vech narozench selat
 - poet iv narozench selat
 - poet odstavench selat
 - hmotnost vrhu pi odstavu
 - plodnost kanc
 - pepoten prstek od narozen
 - kontroln meen % LM
 - kontroln jaten rozbory
 - kontroln stanovovn kvality masa


      Pro  zaleovn  prasnic  do  selekn  jednotky byly
v souladu  s  hybridizanm  programem  zvolena  nsledujc
psn kriteria:

1) prasnice pochz od  stresnegativnch rodi nebo je sama
zjitna jako stresnegativn (DNA -test).

2) alespo jeden z rodi je proven na VJH potomstva a do-
shl indexu vyho ne 120.

3)  integrovan  indexy  produknch  vlastnost rodi (lze
nahradit v prvn fzi Irch) jsou vy ne 110.

4) sourozenci  a polosourozenci doshli  hodnocen Irch nebo
Ivu vy ne 110.

5) prasnice pochz z vrhu  s minimln 8 odstavenmi selaty
a celoivotn index reprodukce matky je vy ne 110.

6) prasnice  doshly min. hodnot VU:  520 g pep. prstek,
do 1,2 cm hbetnho tuku, nad 58% libovho masa.

7) za  hodnocen TKZ je vybran  prasnice zaazena do elitn
tdy  (min.10 bod),  odpovd plemennmu  typu plemene  LW
a m velmi dobr pohl. vraz.

8) index  kvality masa ( souhrn  hodnota pbuznch jedinc
testovanch na stanici VJH) je vy ne 100.

9)  prasnika doshla  v 1.  vrhu min.  8 odstavench  selat
a stjovho IR vyho ne 100.

      Tyto plemenn prasnice LW budou penet veker gene-
tick zisk do RCH a UCH, kde budou pipaovny kanci LA , D,
HA a DxHA.

3. lechtitelsk  jednotka bude bhem  roku 1996 a  1997 pi
dosaen  minimln 75%-nho  podlu plemene  LW u vybranch
prasnic dle  ne uvedench seleknch  kritri konvergovat
se lechtitelskm  chovem, do kterho  budou tato vysokopro-
dukn zvata zaazovna od konce roku 1995. V prbhu roku
1996 dojde pedevm k  navyovn potu kvalitnch plemenic
ve lechtitelskm chovu na  zklad nov stanovovanch para-
metr v rmci:

- rozen evidence reproduknch vlastnost o:
   - hmotnost vrhu pi narozen a v 21 dnech
   - men vky hbet. tuku ultrazvukem
   - men % LM ultrazvukem
   - stanovovn spoteby krmiva na kg pr.
   - hodnoty polnch test VU
   - testace potomk na VJH  ve stanicch VJH dle platn me-
     todiky SN
   -  stanovovn  kvality  masa  na  zklad  odbr vzork
     m.l.d.  vlastnch sourozenc  a polosourozenc hodnoce-
     nch zvat zskvanch ze stanic kontroly VJH.

      Vsledn index kvality masa bude stanoven pro selekn
ely od generace F2 na zklad tchto hodnot:
 -   pH1
 -   pH2
 -   barva masa
 -   mnostv myoglobinu
 -   vaznost masa stanovenou odkapem vody a obsahem vody
     stanovenm lisovac metodou
 -   obsah intramuskulrnho tuku

      Ovovny budou  i organoleptick a  senzorick vlast-
nostmi masa.

      V rmci vyhodnocen vsledk budou stanoveny genetick
a fenotypov  korelace  mezi  sledovanmi  znaky  vkrmnosti
a jaten hodnoty a znaky kvality masa a heritabilita tchto
znak ve sledovan populaci.

      U sledovanch znak reprodukce bude stanovena genetic-
k a fenotypov korelace  mezi hmotnost selat pi narozen,
odstavu a  ke dni kontroly uitkovosti,  hmotnost selat pi
narozen a v 21 dnech a dlkou mezidob, intervalem, insemi-
nanm indexem, vliv hmotnosti  prasniky pi narozen a za-
putn na velikost 1.vrhu, vliv  selekce na velikost 1. vr-
hu, bude stanovovn ron genetick zisk u potu vech, iv
narozench a odstavench selat a projev heteroze u parametr
reprodukce u jednotlivch generac  pevodnho ken a ge-
netick korelace mezi vybranmi parametry VJH a reprodukce.
      Dle  bude stanoven  genetick zisk  imigrace gen  do
vchoz populace,  efekty selekce, imigrace  gen a heteroze
na zulechtn vchoz populace.


DOSAVADN VSLEDKY

Doposud byla provedena KU u 2085 prasniek a 304 prasnic ge-
nerace F1:

VSLEDKY REPRODUKCE F1

Heterozn efekt roven 2% byl  zaznamenn pro poet vech se-
lat.


VSLEDKY KONTROLY UITKOVOSTI PRASNIEK

Selekn efekt G=d.h2 pro pepoten  prstek mezi F1 a F2
generac je roven 8.47g.Selekn diference byla 24.2 g a ko-
eficient heritability 0.35 (Annual report 1994).

Ve spoluprci se stanic vkrmnosti a jaten hodnoty Grygov
byl zmapovn i posun v parametrech vkrmnosti a jaten hod-
noty u prvn fililn generace.

U prasniek LW  50 byly provedeny  v roce 1995  celkem 3 ja-
ten rozbory  s hodnocenm podle SN  466150 a jejch meto-
dickch pokyn.


HODNOTY VJH PRASNIEK 2 GENERAC

Podl  masa zjiovan  dvoubodovou metodou  doshl prmrn
u 8 prasniek F1 54.3% pi vce peku 18.5 mm.

      Ve spoluprci s MZLU Brno bylo hodnoceno 5 vzork masa
testovanch prasniek LW 50  s vsledky:pH1 6.05, pH24 5.89,
remise 19.82, suina 26.13% a % intramuskulrnho tuku 2.2.


ZVR

      Dosavadn sledovn vvoje produknch a reproduknch
parametr potvrzuje pedpoklady vhodn zvolenho hybridiza-
nho  programu. Oekvan  efekt pevodnho  ken pvodn
populace  domcch  mateskch  plemen  prasat  se  projevil
v podmnkch  rozmnoovacho  chovu  pozitivn  pedevm ve
zven parametr vkrmnosti a jaten hodnoty matesk s-
ti populace.
